čtvrtek 26. června 2014

Jsem tu!

Vezmu to od začátku. Den před odletem jsem měla celkem blbý den, nic se nedařilo moc jsem nestíhala (asi to bude tim, že dělám vše na poslední chvíli) a celkově jsem neměla náladu se připravovat.

Na letiště jsem se dopravovala MHD fakt pecka. Bylo to šílený. všude lidi. Plná tramvaj a do toho vy tam s tim obřím kufrem do všech mlátíte. Ale co už. Letadlo mělo 45 minut zpoždění. To ještě nebylo tak hrozný, ani nevim co bylo za problém. Hned po vzletu jsem usla :-D A probudila se přímo na místě kde hraničí pevnina s mořem. To jsem vždy chtěla vidět. A bylo to super. Akorát jsem nepobrala jak mohly být takové ty vrtule co jsou většinou na polích uprostřed oceánu. Všichni na to čuměli z okýnka. Po přistání jsem byla zdržena na pasové kontrole. Nějak jim nešla načíst má občanka, tak se vyptávali kam letim, proč, na jak dlouho. Ale bylo to v pohodě. Konečně jsem potkala host mum na letišti s nejmladší holčinou. Tak ta je úplný zlatíčko. Daly mi takové ty uvítací nakreslené obrázky od všech dětí. Moc fajn.

Šly jsme na letištní parkoviště a HM platila za půl hodiny stání 10 liber. To sama koukala jak je to možný. Bála jsem se, že v autě bude ticho, ale HM je dost talkative tak to bylo super. Doma na nás čekali kluci a jejich současná au pair Elena. Všichni moc fajn vítali mě, hrozně rádi. Prý se i ve škole ptali kdy přiletim. To je sweet. Hnedka jsem se tak nějak začlenila, hrálli jsme si doma, pak na zahradě, pak večeře, vykoupat, pohádka 3 krát a konečně spát. No řeknu vám, že to fakt není sranda s tolika dětma.

Kdo neví tak mám 2 kluky (6,4 let) a 1 holčičku (2 roky) a ještě mimčo na cestě, HM rodí za 14 dní.
A když jsme na děti 3 myslim já, HM, a Elena, tak je to zvládáme. Ale když jsem s dětma sama, třeba venku a Elena s HM dělají třeba večeři. Tak to je šílený. Ten chce hrát fotbal ta chce hrát schovku a ten chce hrát vybíjenou. Takže já stojim v bráně do toho počítám do deseti a ještě uhybám před míčem, abych nebyla vybitá :-D Alespoň vim, že dokážu víc věcí najednou.

Asi nejhorší co je, tak když jsou děti spolu. Protože si vydrží hezky hrát zhruba 5 minut. Pak se začnou provokovat, kopat, škrábat, hádat a ječet. A to je fakt na palici. Oni křičí fakt pořád. A pořád se jen perou. A bijou i tu nejmladší. A je to pořád dokola. :-D A já tam jen tak stojim a řikám si...Za co :-) Když jsou od sebe, tak jsou to nejzlatější děti pod sluncem.

HM je strašně super ženská. Upovídaná, snaží se nedávat dětem moc sladkostí, na televizi se mohou koukat jen chvilku a to jen, když byli hodné, když jim někdo něco podá, tak je učí, že se řiká thank you and please, když dítě spadne, tak hnedka nevolá záchranku, snaží se jim věnovat i když by si měla odpočinout, většinou přípravu jídla, úklid atd.. dělá s au pair na půl. Spíš jak kamarádky. A bonus moc dobře vaří a každý den. Jo a nemáme mikrovlnku, takže všechno healthy.

HD je taky moc fajn. Ale viděli jsme se jen u večeře na chvilku. Je buď v práci a nebo pracuje na baráku. Jo a on jezdí do práce na kole a nebo běhá. Trvá mu to asi 45 minut. Bláázen. A hrozně se udržuje v kondičce. Má plné šuplíky takových těch tyčinek a věcí na tvorbu svalu, nebo na co to je. Fotky dodám v dalším článku, který bude brzo. Omlouvám se za chyby, ale nemám sílu to po sobě číst.
Mějte se krásně

2 komentáře: