Ahoj dlouhooo jsem se neozvala já vim. Jsem hrozná.
Ale. Popořadě.
Rozlučka s rodinou byla pěkná. Měli jsme oběd i s babičkou. Pak jsem jim dala dárky oni dali dárky mě. Dostala jsem pantofle co jsem pořád HM brala :-D (jako nové myslim) a od dětí obrázky. Pak jsme si dali dezert moc doobrý a rozloučila se s dětma.
Kluci v pohodě chtěli hrát hru takže mě jen objali řekli see you tomorow. A šli hrát. Mála ta to snášela dost špatně. Když se měla rozloučit, tak se schovala do rohu. A že nechce. Tak jsem za ní musela jít vzít jí na ruku. Obejmout a dát jí pusu. Chudák malinká. Ještě to nechápe... Dala jsem pusu mimču rozloučila se s babi, ta mi řekla, že kdybych někdy jela do Londyna at napíšu, že muzu bydlet u ní :-DDD LOL. Bylo to moc mile. A rozlučka s HD. HM mě vzala na metro. Cestou jsme si povídali o au pair co přijde po mě. Španělka Irene. Ujištovala jsem HM, že bude v pohodě. Na metru mě objala. Řekla thank you for everything save journey and text me when you home.
Cesta pohoda, až na to že jsem jela busem z Viktorky a ještě než ten autobusák vyjel z coach station tak to napálil do jiného autobusu a urval zrcátko. Takže jsme jeli až i půl hodky dýl. Ještě, že jsem si dala veeelkou časovou mezeru. A věděla jsem proč.
Let dobrý. V ČR na letišti na mě čekala máma. Přiletěla jsem po půlnoci. Takže asi musela být štastná, že mě vyzvedává. Ale co byl víkend. Nejvíc jsem se těšila na psy. Ty mě skoro ani nepřivítali. Byli rozespalí, tak jen divně koukaly. Další den jsem oběhala kamarády, rozdala dárky.
A pak bohužeeel univerzita. Chodim na ekonomku a už mě to sere.
Já už se fakt nechci učit. Už je to měsíc co jsem na vejšce a nikdy si nezvyknu. Ze začátku jsem tam nechtěla pak se mi to docela začlo líbit a ted už zas umírám, když tam mám jít. Mám fakt dobrý rozvrh, ale neba mě to. Radši bych se viděla někde v cizině. Je mi jedno kde. Ale snad to tu přetrpim.
Po rodině jsme brečela asi 2 krát a to v ČR. Vždy na veřejnosti. Bylo to těsně po té co jsem přiletěla a nastoupila na školu a bylo toho na mě moc. Jednou mě dokonce rozbrečeli dva lidi kteří se mě v obchodě anglicky zeptali jestli je tohle sparkling watter.
Teď už netruchlim. Asi hlavně proto, že mi HM nabídla jestli chci přijet na léto znovu. Tak jasně, že chci. Motivuje mě to vydržet ve škole a učit se.
Btw: au pair po mně vydržela 24 hodin.
Dorazila stejný den co já odjížděla. Druhý den prý vstala brzy a hned se sebrala a jela vidět svoje kamarády do centra Londýna. Ano byl víkend ano byla off. Ale proboha, mohla trochu projevit zájem o rodinu. A alespon první den s nimi pobýt. Každopádně dali jí adresu mapy co jsem jí tam nechala. Atd. No a frajerka se nevrátila do půlnoci. Pak píše HM že je někde a neví jak se dostat domů. Tak pro ní museli s HD jet. Prý jí vyzvedávali někde na depu. :-D No HD řekla, že je moc nezodpovědná na to aby se starala o 4 děti. A řekli jí, že tohle fungovat nebude a jestli chce hodit na letiště potom. A ona se sebrala a jela prý bydlet k té kamarádce do centra. Celé to trvalo jeden den.
Takže HM musela zase aktivovat aupariworld a zase hledat au pair a bla bla bla chudák. Byla asi 14 dní sama na 4 děti. Chudák znova. Našla nějakou novou au pair o které jen vim, že se jmenuje Rachel a že se zdá byt fajn. Čekám na zprávu od HM je ted moc busy. Prý napíše ASAP .
No a to je asi vše co jsem chtěla napsat. Všem au pairkám v Londýně, nebo kdekoliv jinde hodně zdarů plné nervy a UŽÍVVEJTE dokud můžete. Závidim vám.
Ale jen co dodělám vejšku chci být au pair v Americe konečně. Tak snad to vyjde a snad budu zase psát blog.
Mějte se krásně
úterý 4. listopadu 2014
čtvrtek 11. září 2014
Ach jo
Ahooj
už s mi to tu krátí. Miluju Londýn a nechci se ho vzdát kvůli nudné škole, ale musim myslet do budoucna a vzdělání je důležité.
Stalo se toho tolik, že nevim kde začít...
Začnu tim nejduležitějším a to je, že odjela předchozí au pair co tu se mnou byla přes léto. (Elena). Brečela, rozbrečela i mě, ale děti nebrečeli ani se po ní neptali. Skvělý. Doufám, že na mě taky takhle rychle zapomenou. :-)) Po tom všem co jsem pro ně udělala. No nic jsou to jen děti. Už spolu máme lepší vztah hlavně s klukama se to dost zlepšilo. Oriana (2 roky) mě zbožnuje zatim. Mimčo roste a je hrozně tututu. Už má 6 týdnů. To to letí. I když je máma doma s miminem, tak se o něj starám samozřejmě. Každý den ho krmim, přebaluju hlídám když HM odvádí ostatní děti na kroužky atd.. Ale nestěžuju si miminka mám ráda. Ty aspoň neodmlouvají.
Poté co jsem HM oznámila, že budu muset odejít se HM přihlásila znovu na au pairworld.net a začalo to celé odznova. Hledání au pair interview přes skype další interview s dětma atd.. Bylo to strašný bylo mi HM strašně líto, že musí HM hledat znova. Nakonec zbyly dvě holčiny jedna ze Španělska a druhá z Ameriky. Asi 3 dny se rozhodovala a nakonec vybrala au pair z Ameriky, převážně kvůli tomu že už umí anglicky a dokáže na dítě zařvat v rychlosti něco. Bla bla. Tak jí nabídla jestli chce být její au pair. Ta souhlasila a pak Buch. HM zjistila, že nemůže vycestovat do Anglie jako au pair. Potřebuje visa a to nějaký uplně jiný a může pracovat jen omezený čas a musí studovat a ještě musí být nějaký dobrovolník a platí se nějaké peníze. A tak HM z toho bylo dost špatná. Snažili se to vyřešit, ale nebylo jak. Po necelém týdnu se teda rozhodla, že nabídne tuhle pozici au pair ze Španělska. No jmenuje se Irene. Má vystudovanou pedagogickou školu. Umí s dětmí od 0 do 7 let. To je přesně věk dětí. Vypadá normálně. Má prý i dobrou angličtinu. A já věřim, že HM vybrala správně.
Ona přilétá 27. záři stejný den jako já odlétám. Ale nepotkáme se bohužel ona přiletí večer a já odjíždím někdy odpoledne, protože se dopravuji na letiště sama přes celý London juhůů. HM mi nabídla, že mě hodí, ale já nechci dopravim se do centra a pak pojedu přímo busem na letiště. HM to má daleko a hlavně je to o víkendu a bude mít dost starostí s dětma a new au pair, tak proč jí přidělávat další.
Dostala jsem navíc 40 liber za práci přesčas. To jsem nečekala. Ale strašně se mi to hodí, protože teď šetřim každou libru. Také jsem koupila dětem dárky na rozloučenou a pořád přemýšlim co rodičům asi jen kartičku s nápisem thank you a nějaký dojemný text :.D Zbývá mi 17 dní. Už teď vim, že doma budu brečet. ALE HM se mě ptala jestli nechci zase přijet na léto jim pomoct a že bych s nima mohla jet i na dovolenou. Tak to jsem docela čuměla. A jo chciiii. I když jsem další léto chtěla zkusit au pair v Kanadě, tak asi dám přednost téhle rodině. Uvidíme rok je dlouhá doba.
Trochu přehnanější akvárko
Alex (nejstarší)
Ben (prostřední) s jeho nejoblíbenějším jídlem.
A Ori skoro nejmladší (ještě je tu nové mimčo) Se mnou :-)
Banana split (HM to pro mě naaranžovala takhle) A je to výborný
už s mi to tu krátí. Miluju Londýn a nechci se ho vzdát kvůli nudné škole, ale musim myslet do budoucna a vzdělání je důležité.
Stalo se toho tolik, že nevim kde začít...
Začnu tim nejduležitějším a to je, že odjela předchozí au pair co tu se mnou byla přes léto. (Elena). Brečela, rozbrečela i mě, ale děti nebrečeli ani se po ní neptali. Skvělý. Doufám, že na mě taky takhle rychle zapomenou. :-)) Po tom všem co jsem pro ně udělala. No nic jsou to jen děti. Už spolu máme lepší vztah hlavně s klukama se to dost zlepšilo. Oriana (2 roky) mě zbožnuje zatim. Mimčo roste a je hrozně tututu. Už má 6 týdnů. To to letí. I když je máma doma s miminem, tak se o něj starám samozřejmě. Každý den ho krmim, přebaluju hlídám když HM odvádí ostatní děti na kroužky atd.. Ale nestěžuju si miminka mám ráda. Ty aspoň neodmlouvají.
Poté co jsem HM oznámila, že budu muset odejít se HM přihlásila znovu na au pairworld.net a začalo to celé odznova. Hledání au pair interview přes skype další interview s dětma atd.. Bylo to strašný bylo mi HM strašně líto, že musí HM hledat znova. Nakonec zbyly dvě holčiny jedna ze Španělska a druhá z Ameriky. Asi 3 dny se rozhodovala a nakonec vybrala au pair z Ameriky, převážně kvůli tomu že už umí anglicky a dokáže na dítě zařvat v rychlosti něco. Bla bla. Tak jí nabídla jestli chce být její au pair. Ta souhlasila a pak Buch. HM zjistila, že nemůže vycestovat do Anglie jako au pair. Potřebuje visa a to nějaký uplně jiný a může pracovat jen omezený čas a musí studovat a ještě musí být nějaký dobrovolník a platí se nějaké peníze. A tak HM z toho bylo dost špatná. Snažili se to vyřešit, ale nebylo jak. Po necelém týdnu se teda rozhodla, že nabídne tuhle pozici au pair ze Španělska. No jmenuje se Irene. Má vystudovanou pedagogickou školu. Umí s dětmí od 0 do 7 let. To je přesně věk dětí. Vypadá normálně. Má prý i dobrou angličtinu. A já věřim, že HM vybrala správně.
Ona přilétá 27. záři stejný den jako já odlétám. Ale nepotkáme se bohužel ona přiletí večer a já odjíždím někdy odpoledne, protože se dopravuji na letiště sama přes celý London juhůů. HM mi nabídla, že mě hodí, ale já nechci dopravim se do centra a pak pojedu přímo busem na letiště. HM to má daleko a hlavně je to o víkendu a bude mít dost starostí s dětma a new au pair, tak proč jí přidělávat další.
Dostala jsem navíc 40 liber za práci přesčas. To jsem nečekala. Ale strašně se mi to hodí, protože teď šetřim každou libru. Také jsem koupila dětem dárky na rozloučenou a pořád přemýšlim co rodičům asi jen kartičku s nápisem thank you a nějaký dojemný text :.D Zbývá mi 17 dní. Už teď vim, že doma budu brečet. ALE HM se mě ptala jestli nechci zase přijet na léto jim pomoct a že bych s nima mohla jet i na dovolenou. Tak to jsem docela čuměla. A jo chciiii. I když jsem další léto chtěla zkusit au pair v Kanadě, tak asi dám přednost téhle rodině. Uvidíme rok je dlouhá doba.
Trochu přehnanější akvárko
Alex (nejstarší)
Ben (prostřední) s jeho nejoblíbenějším jídlem.
A Ori skoro nejmladší (ještě je tu nové mimčo) Se mnou :-)
Banana split (HM to pro mě naaranžovala takhle) A je to výborný
čtvrtek 21. srpna 2014
Nečekaný zvrat
Jedu domů.
Jo jo bohužel. Není to kvůli rodině ani kvůli dětem ani kvůli stezku po domově. Bohužel musim. Dostala jsem se totiž na vejšku a pro mojí mámu je to uplně strašně mega moc důležité abych tam šla. Takže místo roku v Anglii budu studovat nechutnou ekonomiku. Fakt nádherná vidina. Máma mi to oznámila ve středu. Tak jsem celou středu probrečela a snažila se najít nějaké východisko. Ale bohužel. Den na to jsem to oznámila HM. Mám jí ráda a přišlo mi to strašně nefér vůči nim, ale nedalo se nic dělat. Sbírala jsem na to síly a vždycky jsem se nadechla, že to řeknu, ale to nešlo. No našla jsem si super chvíli, když jsme byli na hřišti a malá si hrála na písku. Když jsem jí to vysvětlovala, tak jsem u toho brečela. Celou dobu se tak jako smála, až jsem si řikala, že jí to musí asi těšit, že vypadnu. Řikala, že moje máma má pravdu, akorát že mála bude strašně smutná protože mě uplně zbožnuje. Pak jsem jí zahlídla jak si utíra slzu :-(((
No ale dnes ráno už bylo na ní znát, že je naštvaná. Sotva mi popřála dobré ráno, pořádně mi nedala instrukce co a jak a kde. Za den se mnou prohodila sotva pár vět. Hrozně neutrální ton. Nezeptala se jak se mám. Není v náladě. Dost se bojim co se z toho vyvine. Jestli se z ní teď stane fúrie a bude mě buzerovat. Nebo ignorovat. Asi ten vztah už nebude takový jaký byl a celkově atmosféra je taková napjatá. No bojim se dalšího dne.
A hlavně se bojim odletu. Já budu v ČR brečet minimálně týden v kuse už ted tu brečim nad tim jak je Londýn úžasný a to tu pořád jsem. Večer mám takové menší záchvaty. Já tam budu sedět ve škole poslouchat nějaký keci a přitom myslet na to co bych dnes dělala s dětma, kdybych tu byla.
Jinak co se tu děje.
Byla jsem na párty v Drury club. S češkou a francouzskou. Vstup i pití zadarmo díky promotérovi.
Nejdřív jsem s češkou (Nikča) vypila nějaký víno. Spíš jak šťáva. A pak jsme šli do klubu. Lehce, no možná trochu víc jsem se tam zřídila. Málem jsem usla na záchodě. Celou noc jsem tancovala na vysokých podpatcích. Všechno se mi motalo. Fakt jsem to s tou vodkou přehnala. Nějaký kluk, jehož obličej si vůbec nevybavuju, tam za mnou lezl celou noc. Až to bylo otravný. Pak když jsme byli venku na cigáru tak šli kolem dva kluci nějak si snáma začli povídat ani nevim jak a řikal, že je z austrálie. No tak já uplné aaaa ty si z Austrállie (moje nej nej země) a pusinkovali jsme se tam a objímali a fotili. Pak jsem scházela ze schodu a nějak jsem lehce zakopla a strašně jsem si narazila prst. Tak mi to tam nějaký kluk ledoval. Pak mi napsal do mobilu jeho číslo. WTF. No a pak jsem se nějak dostala domu. Celou dobu jsme si zpívali písnničku It´s my birthday od WilIam. Znáte jí.? Nakažlivá.
Ráno jsem přišla dolů na snídani a koukám na ten prst uplně fialový nešlo s nim hýbat uplně hlas vyřvaný a Host rodiče s babičkou si tam ze mně dělali srandu, že mám hangover a že si nic nepamatuju atd..:-) Zítra jdem znova. :-DD
Další věc v neděli je v Londýně Nothing hill carnival. JUhůůůůůů. Já se strašně těšim. Je to takový průvod lidi tam budou v maskách a bude se pít.. Prý je tam strašně moc lidí, že se tam nedá hnout. Ale to mi nevadí.
Jdeme tam s au pair co pracuje se mnou a její kamarádkou. Strašně se těšim.
Zbývá mi tu necelých 6 týdnů. A musim šetřit. Takže žádný primark. A oxford street se vyhýbám obloukem já jsem schopná za jedno odpoledne utratit dvě výplaty.
Jo málem bych zapomněla, že mi odjíždí zítra moje nej nej kamarádka česka tady. Bydlíme asi 10 min od sebe. Rodina s ní totiž není spokojená. Achjoo :-/ Už to nebude starbucks a procházka v parku po práci.
Fotky dodám.
Jo jo bohužel. Není to kvůli rodině ani kvůli dětem ani kvůli stezku po domově. Bohužel musim. Dostala jsem se totiž na vejšku a pro mojí mámu je to uplně strašně mega moc důležité abych tam šla. Takže místo roku v Anglii budu studovat nechutnou ekonomiku. Fakt nádherná vidina. Máma mi to oznámila ve středu. Tak jsem celou středu probrečela a snažila se najít nějaké východisko. Ale bohužel. Den na to jsem to oznámila HM. Mám jí ráda a přišlo mi to strašně nefér vůči nim, ale nedalo se nic dělat. Sbírala jsem na to síly a vždycky jsem se nadechla, že to řeknu, ale to nešlo. No našla jsem si super chvíli, když jsme byli na hřišti a malá si hrála na písku. Když jsem jí to vysvětlovala, tak jsem u toho brečela. Celou dobu se tak jako smála, až jsem si řikala, že jí to musí asi těšit, že vypadnu. Řikala, že moje máma má pravdu, akorát že mála bude strašně smutná protože mě uplně zbožnuje. Pak jsem jí zahlídla jak si utíra slzu :-(((
No ale dnes ráno už bylo na ní znát, že je naštvaná. Sotva mi popřála dobré ráno, pořádně mi nedala instrukce co a jak a kde. Za den se mnou prohodila sotva pár vět. Hrozně neutrální ton. Nezeptala se jak se mám. Není v náladě. Dost se bojim co se z toho vyvine. Jestli se z ní teď stane fúrie a bude mě buzerovat. Nebo ignorovat. Asi ten vztah už nebude takový jaký byl a celkově atmosféra je taková napjatá. No bojim se dalšího dne.
A hlavně se bojim odletu. Já budu v ČR brečet minimálně týden v kuse už ted tu brečim nad tim jak je Londýn úžasný a to tu pořád jsem. Večer mám takové menší záchvaty. Já tam budu sedět ve škole poslouchat nějaký keci a přitom myslet na to co bych dnes dělala s dětma, kdybych tu byla.
Jinak co se tu děje.
Byla jsem na párty v Drury club. S češkou a francouzskou. Vstup i pití zadarmo díky promotérovi.
Nejdřív jsem s češkou (Nikča) vypila nějaký víno. Spíš jak šťáva. A pak jsme šli do klubu. Lehce, no možná trochu víc jsem se tam zřídila. Málem jsem usla na záchodě. Celou noc jsem tancovala na vysokých podpatcích. Všechno se mi motalo. Fakt jsem to s tou vodkou přehnala. Nějaký kluk, jehož obličej si vůbec nevybavuju, tam za mnou lezl celou noc. Až to bylo otravný. Pak když jsme byli venku na cigáru tak šli kolem dva kluci nějak si snáma začli povídat ani nevim jak a řikal, že je z austrálie. No tak já uplné aaaa ty si z Austrállie (moje nej nej země) a pusinkovali jsme se tam a objímali a fotili. Pak jsem scházela ze schodu a nějak jsem lehce zakopla a strašně jsem si narazila prst. Tak mi to tam nějaký kluk ledoval. Pak mi napsal do mobilu jeho číslo. WTF. No a pak jsem se nějak dostala domu. Celou dobu jsme si zpívali písnničku It´s my birthday od WilIam. Znáte jí.? Nakažlivá.
Ráno jsem přišla dolů na snídani a koukám na ten prst uplně fialový nešlo s nim hýbat uplně hlas vyřvaný a Host rodiče s babičkou si tam ze mně dělali srandu, že mám hangover a že si nic nepamatuju atd..:-) Zítra jdem znova. :-DD
Další věc v neděli je v Londýně Nothing hill carnival. JUhůůůůůů. Já se strašně těšim. Je to takový průvod lidi tam budou v maskách a bude se pít.. Prý je tam strašně moc lidí, že se tam nedá hnout. Ale to mi nevadí.
Jdeme tam s au pair co pracuje se mnou a její kamarádkou. Strašně se těšim.
Zbývá mi tu necelých 6 týdnů. A musim šetřit. Takže žádný primark. A oxford street se vyhýbám obloukem já jsem schopná za jedno odpoledne utratit dvě výplaty.
Jo málem bych zapomněla, že mi odjíždí zítra moje nej nej kamarádka česka tady. Bydlíme asi 10 min od sebe. Rodina s ní totiž není spokojená. Achjoo :-/ Už to nebude starbucks a procházka v parku po práci.
Fotky dodám.
čtvrtek 14. srpna 2014
Sestra a kamarádi plus fotky
Hi everybody,
Měla jsem tu sestru a kamarády na prodloužený víkend, a stráášně rychle to uteklo. Užili jsme si to jak jsme mohli.
Jeli autem z Česka u nás byli v patek ráno. Jeli dva kamarádi holka a kluk (pár) a moje sestra v zadu. Když sestra dorazila, musela se mnou hlídat, protože jsem končila až ve 4. Chudák. Celou cestu (12 hodin) naspala tak 2 hodky. Tak jsem jí alespon ukázala park. Pak šla spát asi na 2 hodiny. Spala se mnou v pokoji u mně na posteli. Ale mám jí obří, takže no problemo. HM mi řekla, že můžu zkončit dřív, protože stejně dělám spoustu věcí navíc a přesčas. Tak to mě fakt potěšila. Jeli jsme do centra. Samozřejmě první věc byla, že jsme šly na Oxford street a přímo do Primarku. Naštěstí moje sestra je normální ne jako já, že musí mít každou serepetičku co vidí, jenom protože je to hrozně levný. Tak mě krotila. (Asi jsem nezmínila, že jí je 14) pak jsme nakoupily věci na piknik a sedly si v Hyde parku. Udělaly pár fotek. Ti dva kamarádi mezitim volali, že nikam do centra nejedou, že projeli nějakou Greenzonu v Londýně a že musí platit 200 liber. A ptali se mě co to jako znamená Green zone a proč jsem jim neřekla, že to tu je. A jak to mám asi vědět. Nikdy jsem v Londýně neřidila. Byli celkem naštvaní. Tak jsem řikala, že přijedeme za nima na hotel a vyřešíme to.
No zjistlili jsme že to je něco jako, že se platí za to, že znečištujete ovzduší v Londýně. A že Vaše auto je v pořádku. (moc jsem to nepochopila) a 200 liber platí nákadní auta oni nakonec platili jen nějakých 20 liber.
Šli jsme do McDonalds a pak k nim na hotel. Dali mi řízky a český chleba a štrůdl. Nevěděla jsem co jíst dřív. Byla jsem fakt šťastná, že nevzali tousťák. :-))))
Další den jsme prošli Londýn tak nějak ty nejznámější památky plus Primark a večer kamarádi šli domů, byli unavení ale segra ještě chtěla vidět Tower Bridge. Tak jsme šli spolu na osvětlený Tower Bridge a byla to nádhera samozřejmě. A když to ještě můžete ukázat rodině. Milion fotek od tama zase. Noční Londýn je nádherný.
Následující den byl naplánovaný Thorpe park. To je zábavní park různé atrakce a horské dráhy tam jsou. Chtěli jsme tam být v 10 dorazili jsme v 11:30. Všude fronty neskutečný vedro. Šli jsme na jednu horskou dráhu a čekací doba tam 110 min. No tak jsme byli fakt naštvaný. Řekli jsme, že koupíme fast ticket(přednostní nástup) na 5 největších atrakcí. Kamarád to platil za všechny. Na osobu to bylo dalších 25 liber. To je stejná částka která je za osobu na vstup. No hrozný. Stejně jsme čekali frontu i na ty blbý fast tickety asi hodinu a půl. Takže na první atrakci jsme vlezli kolem 3 hodiny. Skvělý. Stihli jsme se asi 3 krát pohádat. Protože jeden nechtěl jít tam druhej chtěl jít jíst. atd. Nakonec jsme stihli dost atrakcí a já si to užila moc. Já byla prvně takhle v zábavním parku. Ze začátku jsem se bála a bylo mi špatně když jsem letěla vzhuru nohoma z obrovský výšky, ale zvykla jsem si. Ne fakt užili jsme si to, ale bez fast ticketu bychom stihli tak 2 atrakce. Takže bacha, kdo chcete jít o víkendu.
No a poslední den byl naplánovaný výlet do Brightonu. (přímořské město, moc moc hezké.) Jeli jsme autem, že oni pak pojedou z Brigtonu na trajekt a já vlakem domů.
Brighton je nádherný, když jsme dorazili dali jsme picnik na kamenité pláži. Prošli se po Brighton pier. (molo kde jsou různé stánky, atrakce a takové ty automaty kde můžete vyhrát plyšáka nebo různě hazíte peníze a oni se posouvají dokud nevypadnou.
Tak jsme rozměnili peníze na drobáky a šlo se pařit. Hrali jsme automaty, kde zmáčknete čudlík a musí vám padnout 3 stejné věci aby jste vyhráli jackpot. No a kamarádovi se to podařilo. Jackpot bylo 800 ticketu. Trvalo to šíleně dlouho než všechny ty tickety z přístroje vyjeli a v půlce jsme museli volat obsluhu, že už tickety došli. Já se ségrou jsme taky pár ticketů přidali. A celkem jsme jich měli přes 900. Ty pak směníte za nějakou věc. Vzali jsme si troje sluchátka a ještě něco, to už si nepamatuju. Celkem štěstí jsme měli.
Než jsme se rozloučili tak jsem se strašně pohádala se sestrou. Kvůli tomu, že já byla jen v šatech a musela jsem jít najít nadraží, které jsem netušila kde je. Ona mi nechtěla nechat její legíny a tričko. A pak ještě dělala caviky, když mi měla dát peníze na vlak. Neměla jsem už žádné u sebe, protože jsem jí kupovala věci. Tak jsem tam na sebe řvali na parkovišti. Já tříškla s autem ani jsme si neřekli ahoj a fakt naštvaná jsem odešla. Byla mi zima, byla jsem zklamaná a ještě zoufalá, že to nádraží nemůžu najít. Musela jsem se cestou ptát asi tří lidí, než jsem se tam dostala. Lístek stál 17 liber. Ještě, že jsem si ty peníze u sestry vyřvala. Jinak bych byla v Brightonu doted. Cesta trvala 1 hod a 10 min. Dost rychlý. Nikde nehlásili stanice, takže jsem furt musela čumět z okna na název na nástupišti. Fakt promakaný.
Byla jsem strašně ráda, že jsem je tu měla i když ten konec uplně nevyšel.
Teď už jsem zase v normálním režimu. Řev děti řev. Jako host rodina super ale bože ty děti. Oni vypadají jako andílci, ale jsou to malí satani. Pár fotek sem dám mějte se krásně.
Dort který jsem pekla prostřednímu k 5 narozeninám.
S kamarádkou v MaM store.
Roztomilouš Oriana
Pohledy rodině a kamarádům
Se sestrou na nočním Tower Bridge
Měla jsem tu sestru a kamarády na prodloužený víkend, a stráášně rychle to uteklo. Užili jsme si to jak jsme mohli.
Jeli autem z Česka u nás byli v patek ráno. Jeli dva kamarádi holka a kluk (pár) a moje sestra v zadu. Když sestra dorazila, musela se mnou hlídat, protože jsem končila až ve 4. Chudák. Celou cestu (12 hodin) naspala tak 2 hodky. Tak jsem jí alespon ukázala park. Pak šla spát asi na 2 hodiny. Spala se mnou v pokoji u mně na posteli. Ale mám jí obří, takže no problemo. HM mi řekla, že můžu zkončit dřív, protože stejně dělám spoustu věcí navíc a přesčas. Tak to mě fakt potěšila. Jeli jsme do centra. Samozřejmě první věc byla, že jsme šly na Oxford street a přímo do Primarku. Naštěstí moje sestra je normální ne jako já, že musí mít každou serepetičku co vidí, jenom protože je to hrozně levný. Tak mě krotila. (Asi jsem nezmínila, že jí je 14) pak jsme nakoupily věci na piknik a sedly si v Hyde parku. Udělaly pár fotek. Ti dva kamarádi mezitim volali, že nikam do centra nejedou, že projeli nějakou Greenzonu v Londýně a že musí platit 200 liber. A ptali se mě co to jako znamená Green zone a proč jsem jim neřekla, že to tu je. A jak to mám asi vědět. Nikdy jsem v Londýně neřidila. Byli celkem naštvaní. Tak jsem řikala, že přijedeme za nima na hotel a vyřešíme to.
No zjistlili jsme že to je něco jako, že se platí za to, že znečištujete ovzduší v Londýně. A že Vaše auto je v pořádku. (moc jsem to nepochopila) a 200 liber platí nákadní auta oni nakonec platili jen nějakých 20 liber.
Šli jsme do McDonalds a pak k nim na hotel. Dali mi řízky a český chleba a štrůdl. Nevěděla jsem co jíst dřív. Byla jsem fakt šťastná, že nevzali tousťák. :-))))
Další den jsme prošli Londýn tak nějak ty nejznámější památky plus Primark a večer kamarádi šli domů, byli unavení ale segra ještě chtěla vidět Tower Bridge. Tak jsme šli spolu na osvětlený Tower Bridge a byla to nádhera samozřejmě. A když to ještě můžete ukázat rodině. Milion fotek od tama zase. Noční Londýn je nádherný.
Následující den byl naplánovaný Thorpe park. To je zábavní park různé atrakce a horské dráhy tam jsou. Chtěli jsme tam být v 10 dorazili jsme v 11:30. Všude fronty neskutečný vedro. Šli jsme na jednu horskou dráhu a čekací doba tam 110 min. No tak jsme byli fakt naštvaný. Řekli jsme, že koupíme fast ticket(přednostní nástup) na 5 největších atrakcí. Kamarád to platil za všechny. Na osobu to bylo dalších 25 liber. To je stejná částka která je za osobu na vstup. No hrozný. Stejně jsme čekali frontu i na ty blbý fast tickety asi hodinu a půl. Takže na první atrakci jsme vlezli kolem 3 hodiny. Skvělý. Stihli jsme se asi 3 krát pohádat. Protože jeden nechtěl jít tam druhej chtěl jít jíst. atd. Nakonec jsme stihli dost atrakcí a já si to užila moc. Já byla prvně takhle v zábavním parku. Ze začátku jsem se bála a bylo mi špatně když jsem letěla vzhuru nohoma z obrovský výšky, ale zvykla jsem si. Ne fakt užili jsme si to, ale bez fast ticketu bychom stihli tak 2 atrakce. Takže bacha, kdo chcete jít o víkendu.
No a poslední den byl naplánovaný výlet do Brightonu. (přímořské město, moc moc hezké.) Jeli jsme autem, že oni pak pojedou z Brigtonu na trajekt a já vlakem domů.
Brighton je nádherný, když jsme dorazili dali jsme picnik na kamenité pláži. Prošli se po Brighton pier. (molo kde jsou různé stánky, atrakce a takové ty automaty kde můžete vyhrát plyšáka nebo různě hazíte peníze a oni se posouvají dokud nevypadnou.
Tak jsme rozměnili peníze na drobáky a šlo se pařit. Hrali jsme automaty, kde zmáčknete čudlík a musí vám padnout 3 stejné věci aby jste vyhráli jackpot. No a kamarádovi se to podařilo. Jackpot bylo 800 ticketu. Trvalo to šíleně dlouho než všechny ty tickety z přístroje vyjeli a v půlce jsme museli volat obsluhu, že už tickety došli. Já se ségrou jsme taky pár ticketů přidali. A celkem jsme jich měli přes 900. Ty pak směníte za nějakou věc. Vzali jsme si troje sluchátka a ještě něco, to už si nepamatuju. Celkem štěstí jsme měli.
Než jsme se rozloučili tak jsem se strašně pohádala se sestrou. Kvůli tomu, že já byla jen v šatech a musela jsem jít najít nadraží, které jsem netušila kde je. Ona mi nechtěla nechat její legíny a tričko. A pak ještě dělala caviky, když mi měla dát peníze na vlak. Neměla jsem už žádné u sebe, protože jsem jí kupovala věci. Tak jsem tam na sebe řvali na parkovišti. Já tříškla s autem ani jsme si neřekli ahoj a fakt naštvaná jsem odešla. Byla mi zima, byla jsem zklamaná a ještě zoufalá, že to nádraží nemůžu najít. Musela jsem se cestou ptát asi tří lidí, než jsem se tam dostala. Lístek stál 17 liber. Ještě, že jsem si ty peníze u sestry vyřvala. Jinak bych byla v Brightonu doted. Cesta trvala 1 hod a 10 min. Dost rychlý. Nikde nehlásili stanice, takže jsem furt musela čumět z okna na název na nástupišti. Fakt promakaný.
Byla jsem strašně ráda, že jsem je tu měla i když ten konec uplně nevyšel.
Teď už jsem zase v normálním režimu. Řev děti řev. Jako host rodina super ale bože ty děti. Oni vypadají jako andílci, ale jsou to malí satani. Pár fotek sem dám mějte se krásně.
Dort který jsem pekla prostřednímu k 5 narozeninám.
S kamarádkou v MaM store.
Roztomilouš Oriana
Pohledy rodině a kamarádům
Se sestrou na nočním Tower Bridge
úterý 29. července 2014
The worst day ever plus fotky
Nejhorší den byl včera.
Taková smůla se jen tak nevidí.
Začalo to ráno, kdy jsem měla chvíli všechny 3 děti na starosti. Začal si kreslit fixama. Po chvíli jsem zjistila, že víc kreslí po sobě než na papír. Tak jsem je šla umýt, ale nešlo to dolů. Přišla dolů HM a začala na mě řvát, že tohle jsou nějaký magic fixy, který nejdou dolů z ničeho. Děti s tim pomalovaly i židle a podlahu. A já tam na ní koukala. Nezmohla jsem se na slovo. Jakoby to byla moje chyba. Snažila jsem se je samozřejmě zastavit, ale když proti mě běží 3 děti s fixou a snaží se počmárat jak mě tak sebe, tak nemám šanci. A jak jsem to proboha mohla tušit že ty fixy nejdou umýt. A proč takové fixy vůbec má doma. Jako na co?
Tak jsem z toho byla špatná celé dopoledne a pak když už konečně jsem se dostala z toho šoku. Tak další sprdák.
Někdo zvonil u dveří. Tak jdu otevřit. Tam pán s náčiním, že jde opravit pračku. Řikám pojdte dál, že zavolám rodiče a ukázala jsem mu kde je pračka mezitim. Ale mezitim stihla přijít dolů HM a ptá se ho kdo to je a co tu dělá. Řikáme jí s tim pánem, že jde opravit pračku. A ona, že ne, že nikoho neobjednala. Tak mi tam začala vyprávět jak malýmu děcku, že jako v žádném případě nikoho nesmim pouštět domů. A uplně mi to tam vysvětlovala, že se mám zeptat kdo to je zabouchnout dveře a říct to rodičům. WTF. Hlavně, že předtim řikala at se zeptám jen kdo to je a co jde opravit a pustim ho dál. K nám totiž pořád někdo chodí opravovat bazén, barák, zahradu, jídlo do domu atd.. Denodenně tam někdo zvoní. A pak tohle. Ten pán si jen spletl dům.
Když mi to tam HM vysvětlovala, jak mám otvírat dveře, tak jsem viděla jen malou jak si napatlala všude na ruce krém proti slunci. Ale to byly tuny. Zapomněla jsem to na stolku a ona se s tim napatlala. Hlavně, že když jí chci namazat já tak dělá scény a utíká předemnou. No měla od toho i zašpiněné šaty. Tohle jediné uznávám jako svojí chybu.
No a nakonec se malá počůrala do kočáru, když jsme šli i z druhou au pair z parku. Kočár se musel celý vyprat samozřejmě. Ale taky to nebyla moje chyba. Malá byla na wc, než jsme odcházeli. Ale vysvětlujte to HM.
Takže po tomhle dni jsem byla tak vyřízená, že jsem fakt chtěla sednout na letadlo a letět domů, kde se nemusim bát co se zase stane příště.
Tady vidíte, že život au pair není jen procházka růžovým sadem, ale neustálá zodpovědnost za děti a za vše co provedou, prože vy jste je měla zastavit, nebo tomu předejít. Můžete se snažit jak chcete, ale vždy se něco po.... a vy to odnesete.
Pořád mám svoji Host rodinu ráda, myslim, že jsem nemohla vybrat lépe.. Ale nějak se toho sešlo v jeden den moc..
Teď trochu veselejší téma.
Mám novinku. Na víkend mi přijedou dva kamarádi a sestra. Juhůůů. Těšim se jak malá. Hlavně na sestru, až jí ukážu Londýn. Přijedou autem, protože cestou nazpět se chtějí stavit v Belgii a Nizozemsku možná Německu.
Kamarádi (holka, kluk, chodí spolu) budou spát na hotelu a sestra se mnou v pokoji.
Vymyslela jsem jim program (jsem zvědavá, která část programu nevyjde)
1.den - přijedou v pátek dopoledne, ale já pracuju do 4 takže si odpočinou po dlouhé cestě a pak se sejdeme v Hyde park, kde si dáme vodnici, flašku a nějaký piknik. jenom takový relax.
2.den - Sobota se jde tour po Londýně památky a madam tusound (nevim ja se to píše, pardon) a shopping.
3. den - jdeme do zábavního parku Thorpe park, horské dráhy, vodní atrakce atd..
4. den - jedeme do Brightonu k moři relax a podívat se po městě. Oni pak pojedou k trajektu (mají to blíž) a já vlakem domů.
A pak mě čeká makačka i o víkendu jelikož mi HM dala volno v pondělí kvůli návštěvě. Za což jsem opravdu vděčná.
Nějaké info o dětech.
Miminko roste, už mu bude 14 dní dnes jsem ho krmila (z flašky)
Jinak nejmladší je zlatíčko, ty její hlášky. Zpívala jsem jí písničku asi 4 krát. Skyscraper od Demi Lovato. Protože se jí líbila. A ted jí slyšim za dveřma jak si jí zpívá v koupelně. Ona to odposlouchala. To je strašně sweet.
Taky jsem je s tou současnou au pair (španělka) učila tancovat makarenu. Je to španělský song, tak byla uplně štastná, že jsem jí to připomněla. A děti byly nadšené.
Děti už mě víc berou akorát často mají takové stavy, že jen brečí, křičí, ječí a chtějí maminku. Pořád se učim jak na ně, protože na každého platí něco jiného a ke každému musim přistupovat jinak.
No nic to byl takový malý update.
Mějte se krásně a užívejte prázdniny.
Stratford (olympijský park)
Stratford (fontány)
Stratford
Oriana
Oriana v dešti uražená
roztomilouš
London
Výhled z parku na mrakodrapy
moje první umělecká fotka :-DD
skoro správně moje jméno
Nejlepší drink jahoda s mlékem a šlehačkou
Miluju suši
Suši
Moc dobré čokolády :-)
Taková smůla se jen tak nevidí.
Začalo to ráno, kdy jsem měla chvíli všechny 3 děti na starosti. Začal si kreslit fixama. Po chvíli jsem zjistila, že víc kreslí po sobě než na papír. Tak jsem je šla umýt, ale nešlo to dolů. Přišla dolů HM a začala na mě řvát, že tohle jsou nějaký magic fixy, který nejdou dolů z ničeho. Děti s tim pomalovaly i židle a podlahu. A já tam na ní koukala. Nezmohla jsem se na slovo. Jakoby to byla moje chyba. Snažila jsem se je samozřejmě zastavit, ale když proti mě běží 3 děti s fixou a snaží se počmárat jak mě tak sebe, tak nemám šanci. A jak jsem to proboha mohla tušit že ty fixy nejdou umýt. A proč takové fixy vůbec má doma. Jako na co?
Tak jsem z toho byla špatná celé dopoledne a pak když už konečně jsem se dostala z toho šoku. Tak další sprdák.
Někdo zvonil u dveří. Tak jdu otevřit. Tam pán s náčiním, že jde opravit pračku. Řikám pojdte dál, že zavolám rodiče a ukázala jsem mu kde je pračka mezitim. Ale mezitim stihla přijít dolů HM a ptá se ho kdo to je a co tu dělá. Řikáme jí s tim pánem, že jde opravit pračku. A ona, že ne, že nikoho neobjednala. Tak mi tam začala vyprávět jak malýmu děcku, že jako v žádném případě nikoho nesmim pouštět domů. A uplně mi to tam vysvětlovala, že se mám zeptat kdo to je zabouchnout dveře a říct to rodičům. WTF. Hlavně, že předtim řikala at se zeptám jen kdo to je a co jde opravit a pustim ho dál. K nám totiž pořád někdo chodí opravovat bazén, barák, zahradu, jídlo do domu atd.. Denodenně tam někdo zvoní. A pak tohle. Ten pán si jen spletl dům.
Když mi to tam HM vysvětlovala, jak mám otvírat dveře, tak jsem viděla jen malou jak si napatlala všude na ruce krém proti slunci. Ale to byly tuny. Zapomněla jsem to na stolku a ona se s tim napatlala. Hlavně, že když jí chci namazat já tak dělá scény a utíká předemnou. No měla od toho i zašpiněné šaty. Tohle jediné uznávám jako svojí chybu.
No a nakonec se malá počůrala do kočáru, když jsme šli i z druhou au pair z parku. Kočár se musel celý vyprat samozřejmě. Ale taky to nebyla moje chyba. Malá byla na wc, než jsme odcházeli. Ale vysvětlujte to HM.
Takže po tomhle dni jsem byla tak vyřízená, že jsem fakt chtěla sednout na letadlo a letět domů, kde se nemusim bát co se zase stane příště.
Tady vidíte, že život au pair není jen procházka růžovým sadem, ale neustálá zodpovědnost za děti a za vše co provedou, prože vy jste je měla zastavit, nebo tomu předejít. Můžete se snažit jak chcete, ale vždy se něco po.... a vy to odnesete.
Pořád mám svoji Host rodinu ráda, myslim, že jsem nemohla vybrat lépe.. Ale nějak se toho sešlo v jeden den moc..
Teď trochu veselejší téma.
Mám novinku. Na víkend mi přijedou dva kamarádi a sestra. Juhůůů. Těšim se jak malá. Hlavně na sestru, až jí ukážu Londýn. Přijedou autem, protože cestou nazpět se chtějí stavit v Belgii a Nizozemsku možná Německu.
Kamarádi (holka, kluk, chodí spolu) budou spát na hotelu a sestra se mnou v pokoji.
Vymyslela jsem jim program (jsem zvědavá, která část programu nevyjde)
1.den - přijedou v pátek dopoledne, ale já pracuju do 4 takže si odpočinou po dlouhé cestě a pak se sejdeme v Hyde park, kde si dáme vodnici, flašku a nějaký piknik. jenom takový relax.
2.den - Sobota se jde tour po Londýně památky a madam tusound (nevim ja se to píše, pardon) a shopping.
3. den - jdeme do zábavního parku Thorpe park, horské dráhy, vodní atrakce atd..
4. den - jedeme do Brightonu k moři relax a podívat se po městě. Oni pak pojedou k trajektu (mají to blíž) a já vlakem domů.
A pak mě čeká makačka i o víkendu jelikož mi HM dala volno v pondělí kvůli návštěvě. Za což jsem opravdu vděčná.
Nějaké info o dětech.
Miminko roste, už mu bude 14 dní dnes jsem ho krmila (z flašky)
Jinak nejmladší je zlatíčko, ty její hlášky. Zpívala jsem jí písničku asi 4 krát. Skyscraper od Demi Lovato. Protože se jí líbila. A ted jí slyšim za dveřma jak si jí zpívá v koupelně. Ona to odposlouchala. To je strašně sweet.
Taky jsem je s tou současnou au pair (španělka) učila tancovat makarenu. Je to španělský song, tak byla uplně štastná, že jsem jí to připomněla. A děti byly nadšené.
Děti už mě víc berou akorát často mají takové stavy, že jen brečí, křičí, ječí a chtějí maminku. Pořád se učim jak na ně, protože na každého platí něco jiného a ke každému musim přistupovat jinak.
No nic to byl takový malý update.
Mějte se krásně a užívejte prázdniny.
neděle 20. července 2014
Neuvěříte!!!
Včera jsem v Greenwich potkala Artura Štaidla (syn zesnulé Ivety Bartošové) se skupinkou kamarádů. Hůů
Jaká je pravděpodobnost, že na něho narazim na lavičce u řeky. LOL. Fakt jsem nevěřila. Začali jsme před nima s kamarádkou mluvit česky (aby viděli, že jsme taky z Česka) a oni se uplně začli smát. Prošly jsme kolem nich dvakráát, nemohla jsem uvěřit.
Jinak jsem byla minulé úterý na open air festival (venkovní kino) v parku. S mou francouzskou kamarádkou, také au pairkou. Vzaly jsme deky, jídlo a pití ve Starbucks ( tam nás za pultem obsluhovala češka, jak jsem později zjistila) a šli jsme čekat než začne kino. A před tou obří obrazovkou tam začli tancovat lidi. Tak koukáme co to je. A jelikož jsme obě takový blázni a jsme pro každou špatnost tak jsme si řekly, že jdem.
No předtancovavaly tam nějaké indky (belly dance) a ostatní kdo chtěli se přidali. Učili nás tam nějakou sestavu. Vždy nejdřív bez hudby a poté s hudbou. No ze začátku jsem byla dost prkená protože uvolněte se před X lidma co na Vás zírají. Ale pak už to šlo samo. Byla to strašná sranda.
Pak začal film (název si nepamatuju je to indický film, vim že je v názvu Millionaire).
No a taky začlo pršet, tak jsme všichni vytáhli deštníky a seděli jsme tam jak trubky.
Po patnácti minutách jsem si uvědomila, že tomu nerozumim a navrhla jsem kámošce, že by jsme se mohly jít kouknout k Shard (nejvyšší budova v Londýně). Z místa kde jsem seděli jsme viděly tu špičku a vypadalo to blízko. Nebylo. Vůbec jsme nevěděly jakým směrem jít a tak jsme si v tom největším lijáku půjčili ty jejich kola ze stojanů. No a jelikož nemůžete jezdit po chodníku (platí se pokuta), tak na tech jejich silnicích v tom provozu a ještě za tmy to bylo fakt hustý. Já pořád přemýšlela po jaké straně jet, kdy mě něco srazí nebo kdy se rozsekám, protože vše bylo mokré. Nakonec asi po hodině jsme to našli. Pokecali s tim panákem co stojí před dvěřma. Řekl, že vyhlídka už je zavřená. Online to stojí 20 liber a na místě plus dalších 40. Haha. Tak jsme si vzali kola a hledaly misto kam je uložit. To jsme hledaly asi půl hodiny, než nás napadlo se podívat do mapy. Pak jsme se ještě podívaly na London Bridge a jeli domů kolem půlnoci.
Pro mě jeden z nejlepších dnů v Londýně, protože noční Londýn je fakt nádherný. A nejlepší je, že všechny takové ty památky jsou blízko u sebe.
Děti jsou pořád zlobivé, ale už to není tak jako ten první týden. Občas poslechnou občas ne. Většinu času mě ignurují, ale na to jsem si už zvykla.
Máme miminko už je mu přes týden a jmenuje se Max. Je strašně malinký a tutu. Ale to jsou všechna miminka. Pořád jenom spí, jí nebo brečí :-) :-)
Jinak mám pokoj uplně až nahoře s dětma a máme tu každý den celý den a noc 30 stupnů. To je šílený. Nevim jak se toho zbavit toho vedra :-D
Utratila jsem skoro dvě výplaty za oblečení v Primark a HaM. To je největší zlo. A ztratila jsem Oyster card nabitou na 20 liber. Super. Tak teď mám novou, na které mám 5 liber. A to se vyplatí.
Jo a lakovala jsem si nechty (červený lak) a nějak to nezaschlo a já šla do postele(bílé povlečení) a všude rudé fleky. Přiznala jsem se HM a ta to naštěstí odstranila díky Vanish spray. (sláva jemu)
Byla jsem také na koupališti a teda nic moc zaplatila jsem 6 liber za to že jsem ležela na betonu okolo zeď s dráty jak v koncentráku a bazén plný malých harantů. Ale mám to kousek od baráku.
Jinak každý druhý den máme barbeque venku a já to miluju. Tak to jsem fakt ráda. To jídlo je tady tak dobrý. A mám nového oblíbene mezi dezerty už to není štrůdl ale vanilkový cheesecake s jahodama. To je tak strašně moc dobrý. A pak ještě Apple pie s vanilkovou zmrzlinou.
P.S. pokud chcete někdo pohled z Londýna, tak vám rada pošlu. Nakoupila jsem jich nějak moc. :-)
fotky bohužel ještě ne, mám teď něco s telefonem. Ale slibuju, že je dodám.
Mějte se krásně a užívejte lééto.
Jaká je pravděpodobnost, že na něho narazim na lavičce u řeky. LOL. Fakt jsem nevěřila. Začali jsme před nima s kamarádkou mluvit česky (aby viděli, že jsme taky z Česka) a oni se uplně začli smát. Prošly jsme kolem nich dvakráát, nemohla jsem uvěřit.
Jinak jsem byla minulé úterý na open air festival (venkovní kino) v parku. S mou francouzskou kamarádkou, také au pairkou. Vzaly jsme deky, jídlo a pití ve Starbucks ( tam nás za pultem obsluhovala češka, jak jsem později zjistila) a šli jsme čekat než začne kino. A před tou obří obrazovkou tam začli tancovat lidi. Tak koukáme co to je. A jelikož jsme obě takový blázni a jsme pro každou špatnost tak jsme si řekly, že jdem.
No předtancovavaly tam nějaké indky (belly dance) a ostatní kdo chtěli se přidali. Učili nás tam nějakou sestavu. Vždy nejdřív bez hudby a poté s hudbou. No ze začátku jsem byla dost prkená protože uvolněte se před X lidma co na Vás zírají. Ale pak už to šlo samo. Byla to strašná sranda.
Pak začal film (název si nepamatuju je to indický film, vim že je v názvu Millionaire).
No a taky začlo pršet, tak jsme všichni vytáhli deštníky a seděli jsme tam jak trubky.
Po patnácti minutách jsem si uvědomila, že tomu nerozumim a navrhla jsem kámošce, že by jsme se mohly jít kouknout k Shard (nejvyšší budova v Londýně). Z místa kde jsem seděli jsme viděly tu špičku a vypadalo to blízko. Nebylo. Vůbec jsme nevěděly jakým směrem jít a tak jsme si v tom největším lijáku půjčili ty jejich kola ze stojanů. No a jelikož nemůžete jezdit po chodníku (platí se pokuta), tak na tech jejich silnicích v tom provozu a ještě za tmy to bylo fakt hustý. Já pořád přemýšlela po jaké straně jet, kdy mě něco srazí nebo kdy se rozsekám, protože vše bylo mokré. Nakonec asi po hodině jsme to našli. Pokecali s tim panákem co stojí před dvěřma. Řekl, že vyhlídka už je zavřená. Online to stojí 20 liber a na místě plus dalších 40. Haha. Tak jsme si vzali kola a hledaly misto kam je uložit. To jsme hledaly asi půl hodiny, než nás napadlo se podívat do mapy. Pak jsme se ještě podívaly na London Bridge a jeli domů kolem půlnoci.
Pro mě jeden z nejlepších dnů v Londýně, protože noční Londýn je fakt nádherný. A nejlepší je, že všechny takové ty památky jsou blízko u sebe.
Děti jsou pořád zlobivé, ale už to není tak jako ten první týden. Občas poslechnou občas ne. Většinu času mě ignurují, ale na to jsem si už zvykla.
Máme miminko už je mu přes týden a jmenuje se Max. Je strašně malinký a tutu. Ale to jsou všechna miminka. Pořád jenom spí, jí nebo brečí :-) :-)
Jinak mám pokoj uplně až nahoře s dětma a máme tu každý den celý den a noc 30 stupnů. To je šílený. Nevim jak se toho zbavit toho vedra :-D
Utratila jsem skoro dvě výplaty za oblečení v Primark a HaM. To je největší zlo. A ztratila jsem Oyster card nabitou na 20 liber. Super. Tak teď mám novou, na které mám 5 liber. A to se vyplatí.
Jo a lakovala jsem si nechty (červený lak) a nějak to nezaschlo a já šla do postele(bílé povlečení) a všude rudé fleky. Přiznala jsem se HM a ta to naštěstí odstranila díky Vanish spray. (sláva jemu)
Byla jsem také na koupališti a teda nic moc zaplatila jsem 6 liber za to že jsem ležela na betonu okolo zeď s dráty jak v koncentráku a bazén plný malých harantů. Ale mám to kousek od baráku.
Jinak každý druhý den máme barbeque venku a já to miluju. Tak to jsem fakt ráda. To jídlo je tady tak dobrý. A mám nového oblíbene mezi dezerty už to není štrůdl ale vanilkový cheesecake s jahodama. To je tak strašně moc dobrý. A pak ještě Apple pie s vanilkovou zmrzlinou.
P.S. pokud chcete někdo pohled z Londýna, tak vám rada pošlu. Nakoupila jsem jich nějak moc. :-)
fotky bohužel ještě ne, mám teď něco s telefonem. Ale slibuju, že je dodám.
Mějte se krásně a užívejte lééto.
neděle 6. července 2014
Víkend
Děti už jsou celkem v pohodě. Omlouvám se jestli jsem někoho vystrašila nebo dokonce odradila od této úžasné práce, ale zjistili jsme, že to jak se děti v minulém týdnu chovali bylo pouze testování toho co vše si mohou dovolit. Samozřejmě neuspěli, protože já jsem tvrdá. :-) Koncem týdne se uplně změnili a začali mě dokonce i vnímat a když zvýšim hlas tak poslechnou. I víc začali projevovat lásku, obejmou mě, dají mi pusu nebo řeknou, že chtějí abych zůstala forver.
Takže to se pak vyplatí ta dřina a nervy s nimi.
Ztratila jsem klíče. (ano po týdnu co jsem v rodině) takže jsem ho hledala všude možně po celém baráku (a že je dost velký, máme 4 patra) a nemohla jsem to najít. HM byla pěkně naštvaná a řikala, že výměna zámků stojí před 1000 liber. Tak to jsem měla docela nahnáno, protože bych to asi musela platit. Naštěstí mi je našel HD po dni a půl. Sláva jemu :-D
Už jsem tak nějak zjistila jak na děti. Protože ke každému musím přistupovat jinak, když jsou věkově jinak od sebe. Vim co na koho zabírá, jak je přesvědčit. Když jsou unavení tak jsou strašně zlobivý a nesoustřediví.
Konečně víkend. Na FB se mi ozvala au pair z Francie (Marylou), že ráda párty. (Můj člověk) a když budu chtít ráda se mnou někam zajde. Na pátek jsem s ní byla domluvená na párty, ale byla jsem tak unavená, že jsem dala přednost spánku.
Ale v sobotu jsme se domluvili, že jdem nakupovat na Picadilly Circus. Sraz byl na Picadilly Circus kde jsem poznala i její sestru (také au pair) a jejich kamarádku z Itálie. Všechny moc hodné a upovídané. Jejich akcent je celkem vtipný a pro mě docela těžký pochopit co říkají protože ta slova vyslovují uplně jinak než my. Nejvíc mi ale sedla Marylou opravdu hrozně fajn holčina jsem strašně ráda, že jsem ji poznala. Šly jsme do Starbucks, protože jsem se jim přiznala, že jsem tam ještě nikdy nebyla. Tak mě donutily. Dala jsem si karamelové frappucino. Nejlepšíí. Ale drahý. A jak píši vaše jméno na kelímek tak já se jmenuji Chanel podle nich :-)
Poté jsme prošly tři HaM. Top Shop (tam jsem se poztrácely asi na půl hodiny. to má asi 3 patra a fakt obří.)
Poté se Mariina sestra a jeji kamarádka odpojily. A mě bylo nabídnuto jestli nechci jít s Marylou na párty. No ale to není obyčejná párty, ale taková ta POSH party kde musíte mít na sobě boty na podpatku a určitý dresscode. Klub se jmenuje DSTRCT a je to nejlepší klub v Londýně za rok 2013. Chodí tam celebrity jako Justin Beaber, Miley Cyrus, Rihanna, PSY atd. No řikám jako proč ne. Proč nejít do klubu kde byly takové osobnosti a ještě zadarmo. Ona tedy napsala promotérovi at mě přidá na Guestlist.
Jelikož jsem s tim nepočítala měla jsem na sobě legíny, černé tílko a balerínky. Domu už bych to nestihla, tak se jelo k ní a ona mi pujčila boty na podpatku, nějaký řetízek a psaníčko. Takže jsem si nechala legíny a to tílko. A vypadalo to dobře.
Ještě mi předtim vyprávěla jak to na takové párty chodí. Že u vchodu stojí ženská co si tě prohlíží jestli jsi dost hezká a dost hezky oblečená na to aby tě pustili dále. Tak to už jsem si řikala, jako cože?? Takže já ani nemám jistý jestli se tam dostanu, jestli jsem dostatečně hezká. Přece lidi za svůj vzhled nemohou. Ale takovéhle nobl podniky to tak mají bohužel nastavené.
Když jsme přišli před klub tak tam byla dost fronta, venku security všichni vysílačku. A pořád nás obcházeli. Divný. No když jsme se dostali ke vstupu tak tam byli takové ty pásky, kterýma pouštěli dovnitř. Ukázali jsme ID card zkontrolovala zda-li jsme na guestlistu a šlo se k dalším lidem ty nám oskenovali doklady dali razítko. Klub byl dost luxusní ale spíš jako na sezení, než tancování. Angličanky jsou ale super. Začly tancovat skoro hned na začátku, žádný stud. Tak to má být. Pití (Vodka s džuesem) tam byla zadarmo.
Celkem bych to zhodnotila tak, že všichni tam na mě byli moc nobl, holky divně čuměly a kluci takový dost nedžentlmeni. Jako užily jsme si to domů jsem jela po 3 hodině ranní. V neděli jsem pak spala dlouho a byla jsem s českou au pair na nákupu a pokecat do parku takže trochu lazy.
Každopádně dnes se vrací rodiny předchozí au pair ze Španělska (budem tu spolu celé prázdniny) a já volám Jupííí. Nebudu na to sama. A hlavně je hrozně v pohodě tak se těším na parťáka do centra.
Snažim si to tu užít jak jen to jde. Ale jsem naštvaná v týdnu jsou vedra a o víkendu kdy mám volno prší. :-/
Teď zase leje.
Díky za komentáře, diky za čtení blogu
Fotky dodám v průběhu pondělka, už nemám sílu.
Mějte se krásně
Takže to se pak vyplatí ta dřina a nervy s nimi.
Ztratila jsem klíče. (ano po týdnu co jsem v rodině) takže jsem ho hledala všude možně po celém baráku (a že je dost velký, máme 4 patra) a nemohla jsem to najít. HM byla pěkně naštvaná a řikala, že výměna zámků stojí před 1000 liber. Tak to jsem měla docela nahnáno, protože bych to asi musela platit. Naštěstí mi je našel HD po dni a půl. Sláva jemu :-D
Už jsem tak nějak zjistila jak na děti. Protože ke každému musím přistupovat jinak, když jsou věkově jinak od sebe. Vim co na koho zabírá, jak je přesvědčit. Když jsou unavení tak jsou strašně zlobivý a nesoustřediví.
Konečně víkend. Na FB se mi ozvala au pair z Francie (Marylou), že ráda párty. (Můj člověk) a když budu chtít ráda se mnou někam zajde. Na pátek jsem s ní byla domluvená na párty, ale byla jsem tak unavená, že jsem dala přednost spánku.
Ale v sobotu jsme se domluvili, že jdem nakupovat na Picadilly Circus. Sraz byl na Picadilly Circus kde jsem poznala i její sestru (také au pair) a jejich kamarádku z Itálie. Všechny moc hodné a upovídané. Jejich akcent je celkem vtipný a pro mě docela těžký pochopit co říkají protože ta slova vyslovují uplně jinak než my. Nejvíc mi ale sedla Marylou opravdu hrozně fajn holčina jsem strašně ráda, že jsem ji poznala. Šly jsme do Starbucks, protože jsem se jim přiznala, že jsem tam ještě nikdy nebyla. Tak mě donutily. Dala jsem si karamelové frappucino. Nejlepšíí. Ale drahý. A jak píši vaše jméno na kelímek tak já se jmenuji Chanel podle nich :-)
Poté jsme prošly tři HaM. Top Shop (tam jsem se poztrácely asi na půl hodiny. to má asi 3 patra a fakt obří.)
Poté se Mariina sestra a jeji kamarádka odpojily. A mě bylo nabídnuto jestli nechci jít s Marylou na párty. No ale to není obyčejná párty, ale taková ta POSH party kde musíte mít na sobě boty na podpatku a určitý dresscode. Klub se jmenuje DSTRCT a je to nejlepší klub v Londýně za rok 2013. Chodí tam celebrity jako Justin Beaber, Miley Cyrus, Rihanna, PSY atd. No řikám jako proč ne. Proč nejít do klubu kde byly takové osobnosti a ještě zadarmo. Ona tedy napsala promotérovi at mě přidá na Guestlist.
Jelikož jsem s tim nepočítala měla jsem na sobě legíny, černé tílko a balerínky. Domu už bych to nestihla, tak se jelo k ní a ona mi pujčila boty na podpatku, nějaký řetízek a psaníčko. Takže jsem si nechala legíny a to tílko. A vypadalo to dobře.
Ještě mi předtim vyprávěla jak to na takové párty chodí. Že u vchodu stojí ženská co si tě prohlíží jestli jsi dost hezká a dost hezky oblečená na to aby tě pustili dále. Tak to už jsem si řikala, jako cože?? Takže já ani nemám jistý jestli se tam dostanu, jestli jsem dostatečně hezká. Přece lidi za svůj vzhled nemohou. Ale takovéhle nobl podniky to tak mají bohužel nastavené.
Když jsme přišli před klub tak tam byla dost fronta, venku security všichni vysílačku. A pořád nás obcházeli. Divný. No když jsme se dostali ke vstupu tak tam byli takové ty pásky, kterýma pouštěli dovnitř. Ukázali jsme ID card zkontrolovala zda-li jsme na guestlistu a šlo se k dalším lidem ty nám oskenovali doklady dali razítko. Klub byl dost luxusní ale spíš jako na sezení, než tancování. Angličanky jsou ale super. Začly tancovat skoro hned na začátku, žádný stud. Tak to má být. Pití (Vodka s džuesem) tam byla zadarmo.
Celkem bych to zhodnotila tak, že všichni tam na mě byli moc nobl, holky divně čuměly a kluci takový dost nedžentlmeni. Jako užily jsme si to domů jsem jela po 3 hodině ranní. V neděli jsem pak spala dlouho a byla jsem s českou au pair na nákupu a pokecat do parku takže trochu lazy.
Každopádně dnes se vrací rodiny předchozí au pair ze Španělska (budem tu spolu celé prázdniny) a já volám Jupííí. Nebudu na to sama. A hlavně je hrozně v pohodě tak se těším na parťáka do centra.
Snažim si to tu užít jak jen to jde. Ale jsem naštvaná v týdnu jsou vedra a o víkendu kdy mám volno prší. :-/
Teď zase leje.
Díky za komentáře, diky za čtení blogu
Fotky dodám v průběhu pondělka, už nemám sílu.
Mějte se krásně
neděle 29. června 2014
Jak se tu máme
Strašně moc se toho událo za tu dobu co jsem tu.
Děti pořád zlobí. A dost. Chvílema už propadám zoufalství. Oni mě absolutně ignorují. Já se jich zeptám Jaký jsi měl den...Ignor. Těšíš se na oslavu..Ignor. Mohl by jsi jít prosím do postele... Ignor.
Ta jejich výchova tady. Jsem fakt zoufalá.
Dám příklad. Když se děti koupou, tak cákaj a mají trochu namočené vlasy. Tak to hned máma at jim to vyfénuju, že nemůžou jít spát s mokrou hlavou. Ale dneska jsme byli na oslavě a děti tam běhali v zimě a v děšti bosy s totálně promočeným oblečením na zahradě a skákaly na trampolíně. Pak je tam nechali venku stát, protože doma by nahamtali. Jako WTF já tam byla s dekou a čajem doma a klepala jsem kosu. Rodiče se jen radostně koukali z okna, jak si děti krásně hrají. To jsem fakt nepobrala. A pak jí vadí, že jde spát dítě s třema kapkama vody na hlavě.
Celkově to přemlouvání aby děti šli něco udělat. Oni ty děti uplně prosí a přemlouvají. Prosim nebud na mě tak drzý. Prostě šílený. Pořád jen křik a hádky furt to samé dokola celý den.
Ale abych tu nemluvila jen negativně, tak občas přijdou sami od sebe a obejmou mě atd..
Víkend byl lehce busy v pátek byl playdate u nás. To jsem naštěstí měla volno. Pak mě HM vzala na nákup věcí jako je adaptér (ten jsem mimochodem nenašla), sprchový gel, žvýkačky (bez těch nedám ránu) atd..
Dala jsem si procházku parkem. (Amazing, Greenwich park je fakt moc hezký, ale to asi všechny parky v Anglii, dám foto).
V Sobotu jsem off, ale rodina mě pozvala na school fair HM prodávala zmrzlinu a popkorn byl tam skákací hrad, ten točící se býk a další věci. A potom tam byla pro děti magic show, kde vystupoval kouzelník. Byla to fakt sranda. A po slavnosti mě rodina pozvala na oběd do restaurace. Měla jsem pizzu. Vůbec nemají pizzy jak v Česku. Jen Margarita byla stejná. Byla strašně moc dobrá. A obsluha byla moc příjemná. Bavili se s náma házeli vtípky a dali dětem voskovky a papír kde si mohli malovat.
V neděli jsem byla pozvaná na Benovu předčasnou narozeninovou oslavu. Nejdříve jsme se šli ale podívat na footbal match kde hráli synové proti otcům. To bylo hezký. Samozřejmě, že tátové syny nechali vyhrát. A potom už byla ta oslava. Kde byl mimochodem další kouzelník. Taky moc vtipný. Co ten náš kluk dostal dárků?? Dva obrovský pytle... Neuvěřitelný.. :-D Naštěstí rodiče taky valili oči a řikali, že je spoiled.
No a teď mě čeká týden kdy vstávam v 7:15 probudit děti, dám jim snídani, obléct a vyčistit zuby. Odvést do školy. Samozřejmě nejsem na to sama, ale s HM. Poté mám volno cca do 2 a pak vyzvednout děti, dám jim svačinu, hrát si, dát večeři, vykoupat, zuby a spát. Se 3 dětma to není sranda. Hlavně když každýmu čtu 10 minut pohádku. No a pak konec. Snad to zvládnu a nezešedivim z nich. Současná au pair odjela do Španělska na týden kvůli svatbě a až se vráti tak se o hodiny nějak budeme dělit. Will see... Do toho ještě mamča bude rodit za necelé dva týdny. A přijede pomoct babička, takže v baráku bude hooodně lidi. Ještě, že je tak velký. :-D
Doufám, že jste si užili víkend.
Plus další foto.
Loď Cutty Sark
Moje koupelna
Oriana nadšená z vody (málem tam spadla)
Děti koukají na TV. Vůbec si nevšimly, že fotim.
Nultý poledník (ta lajna dole) je to focené za plotem za to se omlouvám :-)
S Host mum na procházce
Děti pořád zlobí. A dost. Chvílema už propadám zoufalství. Oni mě absolutně ignorují. Já se jich zeptám Jaký jsi měl den...Ignor. Těšíš se na oslavu..Ignor. Mohl by jsi jít prosím do postele... Ignor.
Ta jejich výchova tady. Jsem fakt zoufalá.
Dám příklad. Když se děti koupou, tak cákaj a mají trochu namočené vlasy. Tak to hned máma at jim to vyfénuju, že nemůžou jít spát s mokrou hlavou. Ale dneska jsme byli na oslavě a děti tam běhali v zimě a v děšti bosy s totálně promočeným oblečením na zahradě a skákaly na trampolíně. Pak je tam nechali venku stát, protože doma by nahamtali. Jako WTF já tam byla s dekou a čajem doma a klepala jsem kosu. Rodiče se jen radostně koukali z okna, jak si děti krásně hrají. To jsem fakt nepobrala. A pak jí vadí, že jde spát dítě s třema kapkama vody na hlavě.
Celkově to přemlouvání aby děti šli něco udělat. Oni ty děti uplně prosí a přemlouvají. Prosim nebud na mě tak drzý. Prostě šílený. Pořád jen křik a hádky furt to samé dokola celý den.
Ale abych tu nemluvila jen negativně, tak občas přijdou sami od sebe a obejmou mě atd..
Víkend byl lehce busy v pátek byl playdate u nás. To jsem naštěstí měla volno. Pak mě HM vzala na nákup věcí jako je adaptér (ten jsem mimochodem nenašla), sprchový gel, žvýkačky (bez těch nedám ránu) atd..
Dala jsem si procházku parkem. (Amazing, Greenwich park je fakt moc hezký, ale to asi všechny parky v Anglii, dám foto).
V Sobotu jsem off, ale rodina mě pozvala na school fair HM prodávala zmrzlinu a popkorn byl tam skákací hrad, ten točící se býk a další věci. A potom tam byla pro děti magic show, kde vystupoval kouzelník. Byla to fakt sranda. A po slavnosti mě rodina pozvala na oběd do restaurace. Měla jsem pizzu. Vůbec nemají pizzy jak v Česku. Jen Margarita byla stejná. Byla strašně moc dobrá. A obsluha byla moc příjemná. Bavili se s náma házeli vtípky a dali dětem voskovky a papír kde si mohli malovat.
V neděli jsem byla pozvaná na Benovu předčasnou narozeninovou oslavu. Nejdříve jsme se šli ale podívat na footbal match kde hráli synové proti otcům. To bylo hezký. Samozřejmě, že tátové syny nechali vyhrát. A potom už byla ta oslava. Kde byl mimochodem další kouzelník. Taky moc vtipný. Co ten náš kluk dostal dárků?? Dva obrovský pytle... Neuvěřitelný.. :-D Naštěstí rodiče taky valili oči a řikali, že je spoiled.
No a teď mě čeká týden kdy vstávam v 7:15 probudit děti, dám jim snídani, obléct a vyčistit zuby. Odvést do školy. Samozřejmě nejsem na to sama, ale s HM. Poté mám volno cca do 2 a pak vyzvednout děti, dám jim svačinu, hrát si, dát večeři, vykoupat, zuby a spát. Se 3 dětma to není sranda. Hlavně když každýmu čtu 10 minut pohádku. No a pak konec. Snad to zvládnu a nezešedivim z nich. Současná au pair odjela do Španělska na týden kvůli svatbě a až se vráti tak se o hodiny nějak budeme dělit. Will see... Do toho ještě mamča bude rodit za necelé dva týdny. A přijede pomoct babička, takže v baráku bude hooodně lidi. Ještě, že je tak velký. :-D
Doufám, že jste si užili víkend.
Plus další foto.
čtvrtek 26. června 2014
Jsem tu!
Vezmu to od začátku. Den před odletem jsem měla celkem blbý den, nic se nedařilo moc jsem nestíhala (asi to bude tim, že dělám vše na poslední chvíli) a celkově jsem neměla náladu se připravovat.
Na letiště jsem se dopravovala MHD fakt pecka. Bylo to šílený. všude lidi. Plná tramvaj a do toho vy tam s tim obřím kufrem do všech mlátíte. Ale co už. Letadlo mělo 45 minut zpoždění. To ještě nebylo tak hrozný, ani nevim co bylo za problém. Hned po vzletu jsem usla :-D A probudila se přímo na místě kde hraničí pevnina s mořem. To jsem vždy chtěla vidět. A bylo to super. Akorát jsem nepobrala jak mohly být takové ty vrtule co jsou většinou na polích uprostřed oceánu. Všichni na to čuměli z okýnka. Po přistání jsem byla zdržena na pasové kontrole. Nějak jim nešla načíst má občanka, tak se vyptávali kam letim, proč, na jak dlouho. Ale bylo to v pohodě. Konečně jsem potkala host mum na letišti s nejmladší holčinou. Tak ta je úplný zlatíčko. Daly mi takové ty uvítací nakreslené obrázky od všech dětí. Moc fajn.
Šly jsme na letištní parkoviště a HM platila za půl hodiny stání 10 liber. To sama koukala jak je to možný. Bála jsem se, že v autě bude ticho, ale HM je dost talkative tak to bylo super. Doma na nás čekali kluci a jejich současná au pair Elena. Všichni moc fajn vítali mě, hrozně rádi. Prý se i ve škole ptali kdy přiletim. To je sweet. Hnedka jsem se tak nějak začlenila, hrálli jsme si doma, pak na zahradě, pak večeře, vykoupat, pohádka 3 krát a konečně spát. No řeknu vám, že to fakt není sranda s tolika dětma.
Kdo neví tak mám 2 kluky (6,4 let) a 1 holčičku (2 roky) a ještě mimčo na cestě, HM rodí za 14 dní.
A když jsme na děti 3 myslim já, HM, a Elena, tak je to zvládáme. Ale když jsem s dětma sama, třeba venku a Elena s HM dělají třeba večeři. Tak to je šílený. Ten chce hrát fotbal ta chce hrát schovku a ten chce hrát vybíjenou. Takže já stojim v bráně do toho počítám do deseti a ještě uhybám před míčem, abych nebyla vybitá :-D Alespoň vim, že dokážu víc věcí najednou.
Asi nejhorší co je, tak když jsou děti spolu. Protože si vydrží hezky hrát zhruba 5 minut. Pak se začnou provokovat, kopat, škrábat, hádat a ječet. A to je fakt na palici. Oni křičí fakt pořád. A pořád se jen perou. A bijou i tu nejmladší. A je to pořád dokola. :-D A já tam jen tak stojim a řikám si...Za co :-) Když jsou od sebe, tak jsou to nejzlatější děti pod sluncem.
HM je strašně super ženská. Upovídaná, snaží se nedávat dětem moc sladkostí, na televizi se mohou koukat jen chvilku a to jen, když byli hodné, když jim někdo něco podá, tak je učí, že se řiká thank you and please, když dítě spadne, tak hnedka nevolá záchranku, snaží se jim věnovat i když by si měla odpočinout, většinou přípravu jídla, úklid atd.. dělá s au pair na půl. Spíš jak kamarádky. A bonus moc dobře vaří a každý den. Jo a nemáme mikrovlnku, takže všechno healthy.
HD je taky moc fajn. Ale viděli jsme se jen u večeře na chvilku. Je buď v práci a nebo pracuje na baráku. Jo a on jezdí do práce na kole a nebo běhá. Trvá mu to asi 45 minut. Bláázen. A hrozně se udržuje v kondičce. Má plné šuplíky takových těch tyčinek a věcí na tvorbu svalu, nebo na co to je. Fotky dodám v dalším článku, který bude brzo. Omlouvám se za chyby, ale nemám sílu to po sobě číst.
Mějte se krásně
Na letiště jsem se dopravovala MHD fakt pecka. Bylo to šílený. všude lidi. Plná tramvaj a do toho vy tam s tim obřím kufrem do všech mlátíte. Ale co už. Letadlo mělo 45 minut zpoždění. To ještě nebylo tak hrozný, ani nevim co bylo za problém. Hned po vzletu jsem usla :-D A probudila se přímo na místě kde hraničí pevnina s mořem. To jsem vždy chtěla vidět. A bylo to super. Akorát jsem nepobrala jak mohly být takové ty vrtule co jsou většinou na polích uprostřed oceánu. Všichni na to čuměli z okýnka. Po přistání jsem byla zdržena na pasové kontrole. Nějak jim nešla načíst má občanka, tak se vyptávali kam letim, proč, na jak dlouho. Ale bylo to v pohodě. Konečně jsem potkala host mum na letišti s nejmladší holčinou. Tak ta je úplný zlatíčko. Daly mi takové ty uvítací nakreslené obrázky od všech dětí. Moc fajn.
Šly jsme na letištní parkoviště a HM platila za půl hodiny stání 10 liber. To sama koukala jak je to možný. Bála jsem se, že v autě bude ticho, ale HM je dost talkative tak to bylo super. Doma na nás čekali kluci a jejich současná au pair Elena. Všichni moc fajn vítali mě, hrozně rádi. Prý se i ve škole ptali kdy přiletim. To je sweet. Hnedka jsem se tak nějak začlenila, hrálli jsme si doma, pak na zahradě, pak večeře, vykoupat, pohádka 3 krát a konečně spát. No řeknu vám, že to fakt není sranda s tolika dětma.
Kdo neví tak mám 2 kluky (6,4 let) a 1 holčičku (2 roky) a ještě mimčo na cestě, HM rodí za 14 dní.
A když jsme na děti 3 myslim já, HM, a Elena, tak je to zvládáme. Ale když jsem s dětma sama, třeba venku a Elena s HM dělají třeba večeři. Tak to je šílený. Ten chce hrát fotbal ta chce hrát schovku a ten chce hrát vybíjenou. Takže já stojim v bráně do toho počítám do deseti a ještě uhybám před míčem, abych nebyla vybitá :-D Alespoň vim, že dokážu víc věcí najednou.
Asi nejhorší co je, tak když jsou děti spolu. Protože si vydrží hezky hrát zhruba 5 minut. Pak se začnou provokovat, kopat, škrábat, hádat a ječet. A to je fakt na palici. Oni křičí fakt pořád. A pořád se jen perou. A bijou i tu nejmladší. A je to pořád dokola. :-D A já tam jen tak stojim a řikám si...Za co :-) Když jsou od sebe, tak jsou to nejzlatější děti pod sluncem.
HM je strašně super ženská. Upovídaná, snaží se nedávat dětem moc sladkostí, na televizi se mohou koukat jen chvilku a to jen, když byli hodné, když jim někdo něco podá, tak je učí, že se řiká thank you and please, když dítě spadne, tak hnedka nevolá záchranku, snaží se jim věnovat i když by si měla odpočinout, většinou přípravu jídla, úklid atd.. dělá s au pair na půl. Spíš jak kamarádky. A bonus moc dobře vaří a každý den. Jo a nemáme mikrovlnku, takže všechno healthy.
HD je taky moc fajn. Ale viděli jsme se jen u večeře na chvilku. Je buď v práci a nebo pracuje na baráku. Jo a on jezdí do práce na kole a nebo běhá. Trvá mu to asi 45 minut. Bláázen. A hrozně se udržuje v kondičce. Má plné šuplíky takových těch tyčinek a věcí na tvorbu svalu, nebo na co to je. Fotky dodám v dalším článku, který bude brzo. Omlouvám se za chyby, ale nemám sílu to po sobě číst.
Mějte se krásně
pátek 20. června 2014
Dárky, párty, pečení
Tyto dny jsou celkem chaotické pořád někde lítám a něco zařizuju zjištuju a podepisuju. A těsně před odletem mám samozřejmě nejvíc zařizování. Vše na co jsem se ........ :-)
Docela by mě zajímalo jestli někdo blog doopravdy čte, pořád mi to tu ukazuje nějakou statistiku a že blog sledují lidé z Ruska a USA. No jasně.:-)
Ale už mám konečně dárky, pro celou rodinku. Docela peněženka zaplakala, ale já ráda dělám radost.
Mám knížku, domino (krtek), čelenku, bublifuky,láz. oplatky, další kolonády, polomáčenky, hoř. trubičky, jojo bonbony, fidorky a dál už nevim. Přemýšlela jsem nad alkoholem pro Host dad, ale nevim jestli to pije a hlavně moc nevěřim přepravě zavazadel. Když vidim jak s tim zachází...
Pořád přemýšlim, jestli dárky zabalit nebo ne. Asi je zabalim, je to takové hezčí.
Pod článkem najdete fotku :-)
Kufr mám skoro zabalený jenom mám dilema který boty si vzít a který nechat doma to samé s bundou. Je to těžké rozhodování. Je fakt těžké zabalit se na 1 rok!!
Také mám za sebou asi 3 rozlučky. Sešla jsem se se svýma nejlepšíma kamarádama. A poprvé jsem ochutnala stříbrnou tequilu a doporučuju. Se solí a s citroném naprosto výborný. Já, když už piju tak jen abych se dostala do nálady, protože mi většina alkohol nechutná. Ale tohle je mazec!
Pekla jsem jahodový dort úplně sama jenom 5 hodin. Haha. Určitě dám foto pod příspěvek. Musim se pochválit je strašně dobrý a hodně dobře vypadá. Já jsem celkem úchyl na jahody a teď v létě na ně mají všude slevy tak je vždy beru ve velkém a jsme doma zásobený. Tak kdyby někdo chtěl.:-)
Ještě musíme s mamčou sepsat plnou moc, musim si vyzvednout pas, nechat se vyfotit (nesnášim focení, nikdy ale nikdy mi to tam nesluší), měla bych si nainstalovat skype do notebooku jestli si chci volat s rodičema a kamarádama v ČR, no a musim si vyklidit celý pokoj a vše co nepotřebuji vyhodit. Ale mami já potřebuju všechno!! Prý mám moc věcí. No snad to stihnu odlítám už ve středu.
1. Dárky
2. Dort před
3. Dort po
Mějte se krásně
Docela by mě zajímalo jestli někdo blog doopravdy čte, pořád mi to tu ukazuje nějakou statistiku a že blog sledují lidé z Ruska a USA. No jasně.:-)
Ale už mám konečně dárky, pro celou rodinku. Docela peněženka zaplakala, ale já ráda dělám radost.
Mám knížku, domino (krtek), čelenku, bublifuky,láz. oplatky, další kolonády, polomáčenky, hoř. trubičky, jojo bonbony, fidorky a dál už nevim. Přemýšlela jsem nad alkoholem pro Host dad, ale nevim jestli to pije a hlavně moc nevěřim přepravě zavazadel. Když vidim jak s tim zachází...
Pořád přemýšlim, jestli dárky zabalit nebo ne. Asi je zabalim, je to takové hezčí.
Pod článkem najdete fotku :-)
Kufr mám skoro zabalený jenom mám dilema který boty si vzít a který nechat doma to samé s bundou. Je to těžké rozhodování. Je fakt těžké zabalit se na 1 rok!!
Také mám za sebou asi 3 rozlučky. Sešla jsem se se svýma nejlepšíma kamarádama. A poprvé jsem ochutnala stříbrnou tequilu a doporučuju. Se solí a s citroném naprosto výborný. Já, když už piju tak jen abych se dostala do nálady, protože mi většina alkohol nechutná. Ale tohle je mazec!
Pekla jsem jahodový dort úplně sama jenom 5 hodin. Haha. Určitě dám foto pod příspěvek. Musim se pochválit je strašně dobrý a hodně dobře vypadá. Já jsem celkem úchyl na jahody a teď v létě na ně mají všude slevy tak je vždy beru ve velkém a jsme doma zásobený. Tak kdyby někdo chtěl.:-)
Ještě musíme s mamčou sepsat plnou moc, musim si vyzvednout pas, nechat se vyfotit (nesnášim focení, nikdy ale nikdy mi to tam nesluší), měla bych si nainstalovat skype do notebooku jestli si chci volat s rodičema a kamarádama v ČR, no a musim si vyklidit celý pokoj a vše co nepotřebuji vyhodit. Ale mami já potřebuju všechno!! Prý mám moc věcí. No snad to stihnu odlítám už ve středu.
2. Dort před
3. Dort po
Mějte se krásně
pondělí 16. června 2014
Shrnutí
Až teď jsem si uvědomila, že máma o mně nejeví sebemenší zájem.
Mam 9 dní do odletu a máma se mě ještě nezeptala na rodinu. Vůbec neví ke komu letim. A ani neví kam.
Aha. Hlavně, že mi platila letenku. Ale ostatní jí vůbec nezajímá. Jen ať vypadnu rychle. Mi to tak připadá.
Anyway nějak moc natěšená nejsem. Je to asi tim, že už vím, co mě čeká. Nejdu do neznámého. Letadlem jsem už letěla, letim stejnou společností jako minule. Na letišti Gatwick jsem byla. Takže opravdu nic nového.
Jediné na co se těšim je vzlétnutí a přistání. Já miluji létání a vše co je spojené s letištěm. V budoucnu bych chtěla být letuška, ale má to jedno velké ALE a to výšku.
Tak snad to těšení ještě přijde. Teď čekám na pas. Samozřejmě jsem to vyřizování nechala na poslední chvíli. To jsem celá já. Vim, že se dá letět jen na občanku, ale jistota je jistota. Nikdy nevíte na jakého úředníčka narazíte.
Jinak už bych pomalu měla začít třídit věci co budu nutně potřebovat. Protože zbytek nechávám doma. Chci jet s poloprázdným kufrem, protože je mi jasný, že tam věci dokoupim. Ale to prostě moc nejde. Když já mám tolik věcí co si potřebuju vzít.:-(
Taky jsem přemýšlela, že zase začnu koukat na filmy v angličtině abych se nahodila na ten režim, protože jak mám prázdniny a angličtinu nepoužívám, tak zapomínám slovíčka. A to i dost základní. Já celkem rozumim anglicky když si na toho člověka zvyknu jak mluví. Ale musí mluvit pomalu a zřetelně. Ale když jsem třeba v obchodě tak to jsem uplně v háji. To nevim jestli ty lidi mluví na mě a vůbec nerozumim co říkají. Takže toto musim napilovat. Abych rozuměla všem bez výjmky. A hlavně v Londýně jak je to multikulturní město tak tam je dost indů a černochů a ti mají taky jiný přízvuk.
Já už v Londýně byla, nevim jestli jsem to tu někdy předtim nezmínila. Byla jsem tam na 3 dny bydlela jsem u svého kamaráda přímo v centru. Za ty tři dny jsme stihli obejít ty nejznámější místa. Jako fakt všechno důležité a známe jsme zvládly a to včetně parků.
Tentokrát bych to chtěla udělat tak, že ty věci co jsem šla jen kolem jako například: London Eye, Madam Tousand, Aqaurium, Zoo, Divadlo tak si chci koupit lístek a vyzkoušet. Také chci navštívit zábavní park Thorpe Park.
Také bych chtěla navštívit zajímavá místa mimo Londýn jako jsou útesy Seven Sisters, Stonehenge, lázeňské město Bath, přímořské město Brighton, Oxford, Cambridge, Liverpool a Manchester a další. Mám to celkem naplánované. Tak snad rodina bude fajn a já zůstanu na ten rok jak plánuji.
Tak pro dnešek asi stačí vypsala jsem se tu dost
Mějte se krásně
Mam 9 dní do odletu a máma se mě ještě nezeptala na rodinu. Vůbec neví ke komu letim. A ani neví kam.
Aha. Hlavně, že mi platila letenku. Ale ostatní jí vůbec nezajímá. Jen ať vypadnu rychle. Mi to tak připadá.
Anyway nějak moc natěšená nejsem. Je to asi tim, že už vím, co mě čeká. Nejdu do neznámého. Letadlem jsem už letěla, letim stejnou společností jako minule. Na letišti Gatwick jsem byla. Takže opravdu nic nového.
Jediné na co se těšim je vzlétnutí a přistání. Já miluji létání a vše co je spojené s letištěm. V budoucnu bych chtěla být letuška, ale má to jedno velké ALE a to výšku.
Tak snad to těšení ještě přijde. Teď čekám na pas. Samozřejmě jsem to vyřizování nechala na poslední chvíli. To jsem celá já. Vim, že se dá letět jen na občanku, ale jistota je jistota. Nikdy nevíte na jakého úředníčka narazíte.
Jinak už bych pomalu měla začít třídit věci co budu nutně potřebovat. Protože zbytek nechávám doma. Chci jet s poloprázdným kufrem, protože je mi jasný, že tam věci dokoupim. Ale to prostě moc nejde. Když já mám tolik věcí co si potřebuju vzít.:-(
Taky jsem přemýšlela, že zase začnu koukat na filmy v angličtině abych se nahodila na ten režim, protože jak mám prázdniny a angličtinu nepoužívám, tak zapomínám slovíčka. A to i dost základní. Já celkem rozumim anglicky když si na toho člověka zvyknu jak mluví. Ale musí mluvit pomalu a zřetelně. Ale když jsem třeba v obchodě tak to jsem uplně v háji. To nevim jestli ty lidi mluví na mě a vůbec nerozumim co říkají. Takže toto musim napilovat. Abych rozuměla všem bez výjmky. A hlavně v Londýně jak je to multikulturní město tak tam je dost indů a černochů a ti mají taky jiný přízvuk.
Já už v Londýně byla, nevim jestli jsem to tu někdy předtim nezmínila. Byla jsem tam na 3 dny bydlela jsem u svého kamaráda přímo v centru. Za ty tři dny jsme stihli obejít ty nejznámější místa. Jako fakt všechno důležité a známe jsme zvládly a to včetně parků.
Tentokrát bych to chtěla udělat tak, že ty věci co jsem šla jen kolem jako například: London Eye, Madam Tousand, Aqaurium, Zoo, Divadlo tak si chci koupit lístek a vyzkoušet. Také chci navštívit zábavní park Thorpe Park.
Také bych chtěla navštívit zajímavá místa mimo Londýn jako jsou útesy Seven Sisters, Stonehenge, lázeňské město Bath, přímořské město Brighton, Oxford, Cambridge, Liverpool a Manchester a další. Mám to celkem naplánované. Tak snad rodina bude fajn a já zůstanu na ten rok jak plánuji.
Tak pro dnešek asi stačí vypsala jsem se tu dost
Mějte se krásně
neděle 15. června 2014
Rodina
Ahojky
jak jsem slibovala v minulém článku tak tady je více infa o rodině.
Rodina žije v Londýně, konkrétně v Greenwich. Už jsem samozřejmě googlila a jsem nadšená. Je tam takových věcí co se dá s dětma dělat. A hlavně za barákem máme obrovský park. Do centra Londýna se dostanu vlakem za 15 minut. Přes park je škola specielně pro au pair. Greenwich je prý jedna z nejhezčích částí Londýna.
Přílétám 25. června host mum s nejmladší Orianou mě vyzvednou na letišti. Snad nezapomenou. haha
Přes prázdniny tam budu s jejich stávající au pair ze Španělska. Snad si sedneme protože jinak fakt nevim. Každopadné v září letí domů a poté se nastěhuju do jejího apartmánu, kde budu mít kuchyn, koupelnu a hlavně soukromí. Do té doby budu mít pokoj v domě rodiny.
Nechci se tu moc rozepisovat o rodině nikdy nevíte. Ale dala jsem vám alespoň základní info.
1) Foto celé rodiny
2) Jenom kluci
jak jsem slibovala v minulém článku tak tady je více infa o rodině.
Rodina žije v Londýně, konkrétně v Greenwich. Už jsem samozřejmě googlila a jsem nadšená. Je tam takových věcí co se dá s dětma dělat. A hlavně za barákem máme obrovský park. Do centra Londýna se dostanu vlakem za 15 minut. Přes park je škola specielně pro au pair. Greenwich je prý jedna z nejhezčích částí Londýna.
Přílétám 25. června host mum s nejmladší Orianou mě vyzvednou na letišti. Snad nezapomenou. haha
Přes prázdniny tam budu s jejich stávající au pair ze Španělska. Snad si sedneme protože jinak fakt nevim. Každopadné v září letí domů a poté se nastěhuju do jejího apartmánu, kde budu mít kuchyn, koupelnu a hlavně soukromí. Do té doby budu mít pokoj v domě rodiny.
Nechci se tu moc rozepisovat o rodině nikdy nevíte. Ale dala jsem vám alespoň základní info.
1) Foto celé rodiny
2) Jenom kluci
Hledání rodiny
Byl zdlouhavý a hrozně unavující proces. V jednu chvíli jsem to skoro vzdala, ale pěkně od začátku.
Nejprve jsem si obnovila profil na aupairworld.net někdy začátkem ledna s tim, že si pomalu ale jistě budu hledat rodinu. O rodinky nouze nebyla měla jsem dost rodin co měli zájem, ale problém byl, že zájem neměla já. Mám prostě nastavené požadavky ( je to asi tim, že již mám zkušenosti a vim co od toho čekat )
No ale abych tady nebyla za toho kdo se vybírá, tak většina rodin co jsem oslovila zase neměla zájem o mě. ( Nebo na začátku ano ale pak už neodepisovali). Takže trochu začarovaný kruh.
Když už jsem si myslela, že mám rodinu, dali jsme si skype já viděla děti, tak se pak rozhodli pro jinou au pair. Ono už vás to pak přestane bavit. 3-4 měsíce hledání a výsledek žádný. Řikala jsem si kašlu na to. Zůstanu v Čechách a užiju si tady prázdniny.
No ale pak jsem narazila na rodinu, která hned co jsem ukázala zájem chtěla skype. Byla jsem hrozně ráda, protože další zdlouhavé psaní zpráv by mě už zabilo. Viděla jsem celou rodinu byli úžasní, jako z reklamy.
Rodina je HOST mum a HOST dad a mají 3 krásné děti. 2 kluci nejstarší Alex kterému je 6 let a prostřední Ben tomu jsou 4 měsíce a poté nejmladší holčička 2 roky a ta se jmenuje Oriana. A to není vše dítě na cestě, takže HOST mum bude doma s malým chlapečkem. Děti po skype se ptali jestli znám tudle hru co ukazovali, řikám že ne a HOST MUM na ně no tak až přijede tak to Žanet naučíte. No neskutečně mě to potěšilo. Skype trval cca půl hodiny. Dost jsem se bála, že to zas nevyjde protože rodina měla přes 150 zájemců. Ale den po skypu Host mamča napsala, že jsem byla skvělá děti byli nadšené a zeptala se na pár věcí a jestli si dokážu představit být jejich au pair a že ted v dalších dnech si vyberou au pair. Tak to si rikam nemáš šanci, jelikož si zatim nikdy z více au pairek nevybrali mě. No odepsala jsem, že jsem nadšená a bla bla. Host mum odepsala, že by ráda druhý skype. A já ještě nikdy s rodinou druhý skype neměla. Už to začínalo být vážne.
Při druhém skypu mi host mum řekla jestli chci být jejich au pair. Vůbec jsem to nečekala a jen jsem ze sebe dostala .. Oh really i can´t belive. I am so happy now. a ona odpověděla, že jsem byla její první volba a další hezký věci.
Zeptala se jestli může nějakou referenci a pak hned mohu bookovat letenku.
Letenka je zabookovaná a já odlétám 25. června, tak snad rodina bude stejně fajn jako byla na skypu.
Více info o mé budoucí rodině najdete v dalším příspevku.
Nejprve jsem si obnovila profil na aupairworld.net někdy začátkem ledna s tim, že si pomalu ale jistě budu hledat rodinu. O rodinky nouze nebyla měla jsem dost rodin co měli zájem, ale problém byl, že zájem neměla já. Mám prostě nastavené požadavky ( je to asi tim, že již mám zkušenosti a vim co od toho čekat )
No ale abych tady nebyla za toho kdo se vybírá, tak většina rodin co jsem oslovila zase neměla zájem o mě. ( Nebo na začátku ano ale pak už neodepisovali). Takže trochu začarovaný kruh.
Když už jsem si myslela, že mám rodinu, dali jsme si skype já viděla děti, tak se pak rozhodli pro jinou au pair. Ono už vás to pak přestane bavit. 3-4 měsíce hledání a výsledek žádný. Řikala jsem si kašlu na to. Zůstanu v Čechách a užiju si tady prázdniny.
No ale pak jsem narazila na rodinu, která hned co jsem ukázala zájem chtěla skype. Byla jsem hrozně ráda, protože další zdlouhavé psaní zpráv by mě už zabilo. Viděla jsem celou rodinu byli úžasní, jako z reklamy.
Rodina je HOST mum a HOST dad a mají 3 krásné děti. 2 kluci nejstarší Alex kterému je 6 let a prostřední Ben tomu jsou 4 měsíce a poté nejmladší holčička 2 roky a ta se jmenuje Oriana. A to není vše dítě na cestě, takže HOST mum bude doma s malým chlapečkem. Děti po skype se ptali jestli znám tudle hru co ukazovali, řikám že ne a HOST MUM na ně no tak až přijede tak to Žanet naučíte. No neskutečně mě to potěšilo. Skype trval cca půl hodiny. Dost jsem se bála, že to zas nevyjde protože rodina měla přes 150 zájemců. Ale den po skypu Host mamča napsala, že jsem byla skvělá děti byli nadšené a zeptala se na pár věcí a jestli si dokážu představit být jejich au pair a že ted v dalších dnech si vyberou au pair. Tak to si rikam nemáš šanci, jelikož si zatim nikdy z více au pairek nevybrali mě. No odepsala jsem, že jsem nadšená a bla bla. Host mum odepsala, že by ráda druhý skype. A já ještě nikdy s rodinou druhý skype neměla. Už to začínalo být vážne.
Při druhém skypu mi host mum řekla jestli chci být jejich au pair. Vůbec jsem to nečekala a jen jsem ze sebe dostala .. Oh really i can´t belive. I am so happy now. a ona odpověděla, že jsem byla její první volba a další hezký věci.
Zeptala se jestli může nějakou referenci a pak hned mohu bookovat letenku.
Letenka je zabookovaná a já odlétám 25. června, tak snad rodina bude stejně fajn jako byla na skypu.
Více info o mé budoucí rodině najdete v dalším příspevku.
Začínáme
Ahoj
rozhodla jsem se (již po druhé) vyjet do Anglie jako au pair. Tentokrát je to na dýl, než 2.5 měsíce a to konkrétně na rok. Samozřejmě jen pokud vše bude tak jak má.
Tento blog je založen hlavně kvůli mým blízkým přátelům a rodině, aby se mnou prožívali můj pobyt v Anglii.
Každopádně pokud se tu ukáže nějaká zbloudilá duše tak VÍTEJ!
Pro mne je tato práce jako stvořená. Miluju cestování a ráda si přividělávám hlídáním dětí. Proto jsem se rozhodla být au pair a spojit tyto dvě věci dohromady. Navíc angličtina se vždy hodí a já se jí učim ve svém volném čase, protože co si budeme nalhávat angličtna na českých školách stojí zaprd.
V Anglii jsem již byla jako au pair konkrétně minulé léto v městě na severu Angliie Leeds. Byla jsem u mexické rodinky, kde byl pouze host dad a 10 letá holčička Lorraine. Strávila jsem s nimi 2.5 měsíce a mužu vám řict, že jsem si Anglii zamilovala, hlavně Londýn.
Budu se snažit tento blog nezanedbávat a zásobovat vás fotkama.
S Lorraine
(já vim vypadám mladě)
rozhodla jsem se (již po druhé) vyjet do Anglie jako au pair. Tentokrát je to na dýl, než 2.5 měsíce a to konkrétně na rok. Samozřejmě jen pokud vše bude tak jak má.
Tento blog je založen hlavně kvůli mým blízkým přátelům a rodině, aby se mnou prožívali můj pobyt v Anglii.
Každopádně pokud se tu ukáže nějaká zbloudilá duše tak VÍTEJ!
Pro mne je tato práce jako stvořená. Miluju cestování a ráda si přividělávám hlídáním dětí. Proto jsem se rozhodla být au pair a spojit tyto dvě věci dohromady. Navíc angličtina se vždy hodí a já se jí učim ve svém volném čase, protože co si budeme nalhávat angličtna na českých školách stojí zaprd.
V Anglii jsem již byla jako au pair konkrétně minulé léto v městě na severu Angliie Leeds. Byla jsem u mexické rodinky, kde byl pouze host dad a 10 letá holčička Lorraine. Strávila jsem s nimi 2.5 měsíce a mužu vám řict, že jsem si Anglii zamilovala, hlavně Londýn.
Budu se snažit tento blog nezanedbávat a zásobovat vás fotkama.
S Lorraine
(já vim vypadám mladě)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)