Jedu domů.
Jo jo bohužel. Není to kvůli rodině ani kvůli dětem ani kvůli stezku po domově. Bohužel musim. Dostala jsem se totiž na vejšku a pro mojí mámu je to uplně strašně mega moc důležité abych tam šla. Takže místo roku v Anglii budu studovat nechutnou ekonomiku. Fakt nádherná vidina. Máma mi to oznámila ve středu. Tak jsem celou středu probrečela a snažila se najít nějaké východisko. Ale bohužel. Den na to jsem to oznámila HM. Mám jí ráda a přišlo mi to strašně nefér vůči nim, ale nedalo se nic dělat. Sbírala jsem na to síly a vždycky jsem se nadechla, že to řeknu, ale to nešlo. No našla jsem si super chvíli, když jsme byli na hřišti a malá si hrála na písku. Když jsem jí to vysvětlovala, tak jsem u toho brečela. Celou dobu se tak jako smála, až jsem si řikala, že jí to musí asi těšit, že vypadnu. Řikala, že moje máma má pravdu, akorát že mála bude strašně smutná protože mě uplně zbožnuje. Pak jsem jí zahlídla jak si utíra slzu :-(((
No ale dnes ráno už bylo na ní znát, že je naštvaná. Sotva mi popřála dobré ráno, pořádně mi nedala instrukce co a jak a kde. Za den se mnou prohodila sotva pár vět. Hrozně neutrální ton. Nezeptala se jak se mám. Není v náladě. Dost se bojim co se z toho vyvine. Jestli se z ní teď stane fúrie a bude mě buzerovat. Nebo ignorovat. Asi ten vztah už nebude takový jaký byl a celkově atmosféra je taková napjatá. No bojim se dalšího dne.
A hlavně se bojim odletu. Já budu v ČR brečet minimálně týden v kuse už ted tu brečim nad tim jak je Londýn úžasný a to tu pořád jsem. Večer mám takové menší záchvaty. Já tam budu sedět ve škole poslouchat nějaký keci a přitom myslet na to co bych dnes dělala s dětma, kdybych tu byla.
Jinak co se tu děje.
Byla jsem na párty v Drury club. S češkou a francouzskou. Vstup i pití zadarmo díky promotérovi.
Nejdřív jsem s češkou (Nikča) vypila nějaký víno. Spíš jak šťáva. A pak jsme šli do klubu. Lehce, no možná trochu víc jsem se tam zřídila. Málem jsem usla na záchodě. Celou noc jsem tancovala na vysokých podpatcích. Všechno se mi motalo. Fakt jsem to s tou vodkou přehnala. Nějaký kluk, jehož obličej si vůbec nevybavuju, tam za mnou lezl celou noc. Až to bylo otravný. Pak když jsme byli venku na cigáru tak šli kolem dva kluci nějak si snáma začli povídat ani nevim jak a řikal, že je z austrálie. No tak já uplné aaaa ty si z Austrállie (moje nej nej země) a pusinkovali jsme se tam a objímali a fotili. Pak jsem scházela ze schodu a nějak jsem lehce zakopla a strašně jsem si narazila prst. Tak mi to tam nějaký kluk ledoval. Pak mi napsal do mobilu jeho číslo. WTF. No a pak jsem se nějak dostala domu. Celou dobu jsme si zpívali písnničku It´s my birthday od WilIam. Znáte jí.? Nakažlivá.
Ráno jsem přišla dolů na snídani a koukám na ten prst uplně fialový nešlo s nim hýbat uplně hlas vyřvaný a Host rodiče s babičkou si tam ze mně dělali srandu, že mám hangover a že si nic nepamatuju atd..:-) Zítra jdem znova. :-DD
Další věc v neděli je v Londýně Nothing hill carnival. JUhůůůůůů. Já se strašně těšim. Je to takový průvod lidi tam budou v maskách a bude se pít.. Prý je tam strašně moc lidí, že se tam nedá hnout. Ale to mi nevadí.
Jdeme tam s au pair co pracuje se mnou a její kamarádkou. Strašně se těšim.
Zbývá mi tu necelých 6 týdnů. A musim šetřit. Takže žádný primark. A oxford street se vyhýbám obloukem já jsem schopná za jedno odpoledne utratit dvě výplaty.
Jo málem bych zapomněla, že mi odjíždí zítra moje nej nej kamarádka česka tady. Bydlíme asi 10 min od sebe. Rodina s ní totiž není spokojená. Achjoo :-/ Už to nebude starbucks a procházka v parku po práci.
Fotky dodám.
čtvrtek 21. srpna 2014
čtvrtek 14. srpna 2014
Sestra a kamarádi plus fotky
Hi everybody,
Měla jsem tu sestru a kamarády na prodloužený víkend, a stráášně rychle to uteklo. Užili jsme si to jak jsme mohli.
Jeli autem z Česka u nás byli v patek ráno. Jeli dva kamarádi holka a kluk (pár) a moje sestra v zadu. Když sestra dorazila, musela se mnou hlídat, protože jsem končila až ve 4. Chudák. Celou cestu (12 hodin) naspala tak 2 hodky. Tak jsem jí alespon ukázala park. Pak šla spát asi na 2 hodiny. Spala se mnou v pokoji u mně na posteli. Ale mám jí obří, takže no problemo. HM mi řekla, že můžu zkončit dřív, protože stejně dělám spoustu věcí navíc a přesčas. Tak to mě fakt potěšila. Jeli jsme do centra. Samozřejmě první věc byla, že jsme šly na Oxford street a přímo do Primarku. Naštěstí moje sestra je normální ne jako já, že musí mít každou serepetičku co vidí, jenom protože je to hrozně levný. Tak mě krotila. (Asi jsem nezmínila, že jí je 14) pak jsme nakoupily věci na piknik a sedly si v Hyde parku. Udělaly pár fotek. Ti dva kamarádi mezitim volali, že nikam do centra nejedou, že projeli nějakou Greenzonu v Londýně a že musí platit 200 liber. A ptali se mě co to jako znamená Green zone a proč jsem jim neřekla, že to tu je. A jak to mám asi vědět. Nikdy jsem v Londýně neřidila. Byli celkem naštvaní. Tak jsem řikala, že přijedeme za nima na hotel a vyřešíme to.
No zjistlili jsme že to je něco jako, že se platí za to, že znečištujete ovzduší v Londýně. A že Vaše auto je v pořádku. (moc jsem to nepochopila) a 200 liber platí nákadní auta oni nakonec platili jen nějakých 20 liber.
Šli jsme do McDonalds a pak k nim na hotel. Dali mi řízky a český chleba a štrůdl. Nevěděla jsem co jíst dřív. Byla jsem fakt šťastná, že nevzali tousťák. :-))))
Další den jsme prošli Londýn tak nějak ty nejznámější památky plus Primark a večer kamarádi šli domů, byli unavení ale segra ještě chtěla vidět Tower Bridge. Tak jsme šli spolu na osvětlený Tower Bridge a byla to nádhera samozřejmě. A když to ještě můžete ukázat rodině. Milion fotek od tama zase. Noční Londýn je nádherný.
Následující den byl naplánovaný Thorpe park. To je zábavní park různé atrakce a horské dráhy tam jsou. Chtěli jsme tam být v 10 dorazili jsme v 11:30. Všude fronty neskutečný vedro. Šli jsme na jednu horskou dráhu a čekací doba tam 110 min. No tak jsme byli fakt naštvaný. Řekli jsme, že koupíme fast ticket(přednostní nástup) na 5 největších atrakcí. Kamarád to platil za všechny. Na osobu to bylo dalších 25 liber. To je stejná částka která je za osobu na vstup. No hrozný. Stejně jsme čekali frontu i na ty blbý fast tickety asi hodinu a půl. Takže na první atrakci jsme vlezli kolem 3 hodiny. Skvělý. Stihli jsme se asi 3 krát pohádat. Protože jeden nechtěl jít tam druhej chtěl jít jíst. atd. Nakonec jsme stihli dost atrakcí a já si to užila moc. Já byla prvně takhle v zábavním parku. Ze začátku jsem se bála a bylo mi špatně když jsem letěla vzhuru nohoma z obrovský výšky, ale zvykla jsem si. Ne fakt užili jsme si to, ale bez fast ticketu bychom stihli tak 2 atrakce. Takže bacha, kdo chcete jít o víkendu.
No a poslední den byl naplánovaný výlet do Brightonu. (přímořské město, moc moc hezké.) Jeli jsme autem, že oni pak pojedou z Brigtonu na trajekt a já vlakem domů.
Brighton je nádherný, když jsme dorazili dali jsme picnik na kamenité pláži. Prošli se po Brighton pier. (molo kde jsou různé stánky, atrakce a takové ty automaty kde můžete vyhrát plyšáka nebo různě hazíte peníze a oni se posouvají dokud nevypadnou.
Tak jsme rozměnili peníze na drobáky a šlo se pařit. Hrali jsme automaty, kde zmáčknete čudlík a musí vám padnout 3 stejné věci aby jste vyhráli jackpot. No a kamarádovi se to podařilo. Jackpot bylo 800 ticketu. Trvalo to šíleně dlouho než všechny ty tickety z přístroje vyjeli a v půlce jsme museli volat obsluhu, že už tickety došli. Já se ségrou jsme taky pár ticketů přidali. A celkem jsme jich měli přes 900. Ty pak směníte za nějakou věc. Vzali jsme si troje sluchátka a ještě něco, to už si nepamatuju. Celkem štěstí jsme měli.
Než jsme se rozloučili tak jsem se strašně pohádala se sestrou. Kvůli tomu, že já byla jen v šatech a musela jsem jít najít nadraží, které jsem netušila kde je. Ona mi nechtěla nechat její legíny a tričko. A pak ještě dělala caviky, když mi měla dát peníze na vlak. Neměla jsem už žádné u sebe, protože jsem jí kupovala věci. Tak jsem tam na sebe řvali na parkovišti. Já tříškla s autem ani jsme si neřekli ahoj a fakt naštvaná jsem odešla. Byla mi zima, byla jsem zklamaná a ještě zoufalá, že to nádraží nemůžu najít. Musela jsem se cestou ptát asi tří lidí, než jsem se tam dostala. Lístek stál 17 liber. Ještě, že jsem si ty peníze u sestry vyřvala. Jinak bych byla v Brightonu doted. Cesta trvala 1 hod a 10 min. Dost rychlý. Nikde nehlásili stanice, takže jsem furt musela čumět z okna na název na nástupišti. Fakt promakaný.
Byla jsem strašně ráda, že jsem je tu měla i když ten konec uplně nevyšel.
Teď už jsem zase v normálním režimu. Řev děti řev. Jako host rodina super ale bože ty děti. Oni vypadají jako andílci, ale jsou to malí satani. Pár fotek sem dám mějte se krásně.
Dort který jsem pekla prostřednímu k 5 narozeninám.
S kamarádkou v MaM store.
Roztomilouš Oriana
Pohledy rodině a kamarádům
Se sestrou na nočním Tower Bridge
Měla jsem tu sestru a kamarády na prodloužený víkend, a stráášně rychle to uteklo. Užili jsme si to jak jsme mohli.
Jeli autem z Česka u nás byli v patek ráno. Jeli dva kamarádi holka a kluk (pár) a moje sestra v zadu. Když sestra dorazila, musela se mnou hlídat, protože jsem končila až ve 4. Chudák. Celou cestu (12 hodin) naspala tak 2 hodky. Tak jsem jí alespon ukázala park. Pak šla spát asi na 2 hodiny. Spala se mnou v pokoji u mně na posteli. Ale mám jí obří, takže no problemo. HM mi řekla, že můžu zkončit dřív, protože stejně dělám spoustu věcí navíc a přesčas. Tak to mě fakt potěšila. Jeli jsme do centra. Samozřejmě první věc byla, že jsme šly na Oxford street a přímo do Primarku. Naštěstí moje sestra je normální ne jako já, že musí mít každou serepetičku co vidí, jenom protože je to hrozně levný. Tak mě krotila. (Asi jsem nezmínila, že jí je 14) pak jsme nakoupily věci na piknik a sedly si v Hyde parku. Udělaly pár fotek. Ti dva kamarádi mezitim volali, že nikam do centra nejedou, že projeli nějakou Greenzonu v Londýně a že musí platit 200 liber. A ptali se mě co to jako znamená Green zone a proč jsem jim neřekla, že to tu je. A jak to mám asi vědět. Nikdy jsem v Londýně neřidila. Byli celkem naštvaní. Tak jsem řikala, že přijedeme za nima na hotel a vyřešíme to.
No zjistlili jsme že to je něco jako, že se platí za to, že znečištujete ovzduší v Londýně. A že Vaše auto je v pořádku. (moc jsem to nepochopila) a 200 liber platí nákadní auta oni nakonec platili jen nějakých 20 liber.
Šli jsme do McDonalds a pak k nim na hotel. Dali mi řízky a český chleba a štrůdl. Nevěděla jsem co jíst dřív. Byla jsem fakt šťastná, že nevzali tousťák. :-))))
Další den jsme prošli Londýn tak nějak ty nejznámější památky plus Primark a večer kamarádi šli domů, byli unavení ale segra ještě chtěla vidět Tower Bridge. Tak jsme šli spolu na osvětlený Tower Bridge a byla to nádhera samozřejmě. A když to ještě můžete ukázat rodině. Milion fotek od tama zase. Noční Londýn je nádherný.
Následující den byl naplánovaný Thorpe park. To je zábavní park různé atrakce a horské dráhy tam jsou. Chtěli jsme tam být v 10 dorazili jsme v 11:30. Všude fronty neskutečný vedro. Šli jsme na jednu horskou dráhu a čekací doba tam 110 min. No tak jsme byli fakt naštvaný. Řekli jsme, že koupíme fast ticket(přednostní nástup) na 5 největších atrakcí. Kamarád to platil za všechny. Na osobu to bylo dalších 25 liber. To je stejná částka která je za osobu na vstup. No hrozný. Stejně jsme čekali frontu i na ty blbý fast tickety asi hodinu a půl. Takže na první atrakci jsme vlezli kolem 3 hodiny. Skvělý. Stihli jsme se asi 3 krát pohádat. Protože jeden nechtěl jít tam druhej chtěl jít jíst. atd. Nakonec jsme stihli dost atrakcí a já si to užila moc. Já byla prvně takhle v zábavním parku. Ze začátku jsem se bála a bylo mi špatně když jsem letěla vzhuru nohoma z obrovský výšky, ale zvykla jsem si. Ne fakt užili jsme si to, ale bez fast ticketu bychom stihli tak 2 atrakce. Takže bacha, kdo chcete jít o víkendu.
No a poslední den byl naplánovaný výlet do Brightonu. (přímořské město, moc moc hezké.) Jeli jsme autem, že oni pak pojedou z Brigtonu na trajekt a já vlakem domů.
Brighton je nádherný, když jsme dorazili dali jsme picnik na kamenité pláži. Prošli se po Brighton pier. (molo kde jsou různé stánky, atrakce a takové ty automaty kde můžete vyhrát plyšáka nebo různě hazíte peníze a oni se posouvají dokud nevypadnou.
Tak jsme rozměnili peníze na drobáky a šlo se pařit. Hrali jsme automaty, kde zmáčknete čudlík a musí vám padnout 3 stejné věci aby jste vyhráli jackpot. No a kamarádovi se to podařilo. Jackpot bylo 800 ticketu. Trvalo to šíleně dlouho než všechny ty tickety z přístroje vyjeli a v půlce jsme museli volat obsluhu, že už tickety došli. Já se ségrou jsme taky pár ticketů přidali. A celkem jsme jich měli přes 900. Ty pak směníte za nějakou věc. Vzali jsme si troje sluchátka a ještě něco, to už si nepamatuju. Celkem štěstí jsme měli.
Než jsme se rozloučili tak jsem se strašně pohádala se sestrou. Kvůli tomu, že já byla jen v šatech a musela jsem jít najít nadraží, které jsem netušila kde je. Ona mi nechtěla nechat její legíny a tričko. A pak ještě dělala caviky, když mi měla dát peníze na vlak. Neměla jsem už žádné u sebe, protože jsem jí kupovala věci. Tak jsem tam na sebe řvali na parkovišti. Já tříškla s autem ani jsme si neřekli ahoj a fakt naštvaná jsem odešla. Byla mi zima, byla jsem zklamaná a ještě zoufalá, že to nádraží nemůžu najít. Musela jsem se cestou ptát asi tří lidí, než jsem se tam dostala. Lístek stál 17 liber. Ještě, že jsem si ty peníze u sestry vyřvala. Jinak bych byla v Brightonu doted. Cesta trvala 1 hod a 10 min. Dost rychlý. Nikde nehlásili stanice, takže jsem furt musela čumět z okna na název na nástupišti. Fakt promakaný.
Byla jsem strašně ráda, že jsem je tu měla i když ten konec uplně nevyšel.
Teď už jsem zase v normálním režimu. Řev děti řev. Jako host rodina super ale bože ty děti. Oni vypadají jako andílci, ale jsou to malí satani. Pár fotek sem dám mějte se krásně.
Dort který jsem pekla prostřednímu k 5 narozeninám.
S kamarádkou v MaM store.
Roztomilouš Oriana
Pohledy rodině a kamarádům
Se sestrou na nočním Tower Bridge
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)